Mario de Janeiro

Jak mohu po novu
když jsem stár
duše má znavená
samý svár
v klíně se líně válí žár
co každou chvíli mění tvar
pro růži tvou a ňader pár...

...poté co spořádaně odešli
seškrábl jsem onu polopravdu
a odhalil nápis tohoto znění:
"Kdo požádá o dovolení nemusí škemrat o odpuštění..."

Levačkou jsem se odrazil ode dna a ten debil na vrcholu stále čeká kdy uslyší druhou botu. Ale neuslyší, neboť prdel nemá uší...

Brousil Adam Evu svící
probudil tu krasavici
Eva svíci zažehla
za sousedem odběhla...

Homošopík šopuje
do šopu se stěhuje...

Již mnozí klasici varovali před nošením klád do lesa, neboť klíněnka hledíc toužebně na vzrostlé velikány ty importované snadno přehlédne. Navíc upřednostňuje ty tvrdé (buk, dub, habr a pod.)

dřív jsem NETUšil
neměl zdání
proč jsem se nevzrušil
u múzy virtuální...

...někdy může být i smutno, hlavně že je veselo!
W+V Cézar.

Bíša: Ještě upřesním. Jedná se o kvartet ve složení: sopránsaxofon, tenorsaxofon, altsaxofon, barytonsaxofon. Víc už neprozradím, ačkoli jsem si vědom, že záležitost je komplikovaná, psaná se záměrem vyvolat myšlenkový chaos. Je možné, že tě zmátla ta malá předložka těsně před Třeští. Vyměnil jsem ji tedy za větší.

...nenech se rušit Fráňo, jen zprávu občas pošli, že sníš...

Bíša: bohužel ne...ale! vložil jsem nenápadnou nápovědu, takže už jistě tu správnou odhalíš.

Vyřiď svý Táně
že moje sáně
jsou připravený
koně zapřažený
kraj zasněžený
a že bych rád
než začne tát
s tvou Táňou projel se
okolo blat...

vyndejte z milíře
ty svoje halíře
na prázdný talíře
poproste malíře
ať vám je zvěční
vy přebyteční...

Někteří nehledí na rozdíly
muž muži může býti milý
a žena k ženě zalíbeně přivine se
tak všichni bez rozdílu milujme se...

supergazela...

...ještě tři námořní míle
a konečně dosáhnu cíle...

moje včely uletěly
před pikolou stojím sám
nevím zda byly ty pravé
lásky veselé a hravé...

můj splávek už dotančil...

Ať tě milý gabkine
zdraví štěstí nemine..

Kdysi jsem pádloval na pramici
z Planý až k popsaný srdečnici...