Mario de Janeiro

Právě jsem psal do knihy
jak sbírám koňské koblihy
jejich vůně nese se
se mnou po lese
až kolem mě pojedeš
tak jestli z koně neslezeš
si to odneseš...

na váze digitální
nepříliš optimální
přibylo pět kilo
živé váhy
rád bych je shodil záhy
zkusím to pocením
úbytek ocením
žití své odměním focením
štíhlého těla
jak se to v reklamě dělá...

asi nevím co je asasín...nevadí, básnička ke krásná, smích zdravý...

Za léto, krásno, kvalitu, děkuju.

Jak klasik praví
i já jsem hravý
a sex mě baví
zvlášť když je pravý...

Život stojí za námahu...

Tvé verše ctím a jaro cítím...

za svitu hvězd
i žhavé noci
zvedám své ruce ku ovoci
natrhat
polaskat
milovat
to mám rád...

...tam také objevíš shodu podmětu s přísudkem
nádherně tvarovaná těla
možná i mě
v posledním devátém stupni
můj stvořiteli
Tvá Gramatiké

...proto jim nevěřím. Nejraději sním s očima dokořán a své sny si také vymýšlím i režíruji.

Na svých bocích
po vánocích
na bříšku i na tričku
čímž se příliš nehonosím
nosím pneumatičku...

Škoda, že nejsi Concordia Costa
potopil bych se a počítal do sta
prohledal kuchyň, kajuty i sály
poklady tvoje by mi za to stály...

Přidej prosím ještě sloku...

Přijde na to je-li to rošťák nebo roštěnka...

V takových cvílích vezme mě i do sebe a má mě...

Je milá, rozmilá, rozvitá, rozmitá, rozevlátá...

Láska je cesta
cílem jsou slzy...

Ne že by pohrobci
nebyli u moci...

Jak vidíš tak cítíš
jak cítíš tak píšeš
jak proSTé...

Kocábka Čechie nakloněná
morálka v kabině uvolněná
hovádka na můstku kapitánském
řídí loď ve stylu velkopanském
do lodi teče a pasažéři
jim podle průzkumu stále věří...