Mario de Janeiro

V takových cvílích vezme mě i do sebe a má mě...

Je milá, rozmilá, rozvitá, rozmitá, rozevlátá...

Láska je cesta
cílem jsou slzy...

Ne že by pohrobci
nebyli u moci...

Jak vidíš tak cítíš
jak cítíš tak píšeš
jak proSTé...

Kocábka Čechie nakloněná
morálka v kabině uvolněná
hovádka na můstku kapitánském
řídí loď ve stylu velkopanském
do lodi teče a pasažéři
jim podle průzkumu stále věří...

S nápisem Libres
modrou jsem přines
za kousek tebe
nemusí být z nebe...

V lese sbírám Havelky
miluji okurky v láku
ty nejradši kupuji
u stánku na Haveláku...

ach sorry, koukám, že již se zajímal enigmen...

Doufám Fráňo, že to víš i ty..(ovšem jsi-li Bůh, ptám se blbě)

Špáďa: Nastřádal jsem mince různých měn
dá se říci, že jsem připraven
stejně se cítím nějak unaven
Na tu dlouhou cestu
mám plavací vestu
a tak nářek převozníka
se mě příliš nedotýká
jen do toho okamžiku
jak mám ve svém dobrém zvyku
dopřeju si trochu styku
a hurá mimo republiku...

Kdo rychle krade
dvakrát krade
pokud možno všade
marná sláva
málokdo dává
občas ňáká kráva...

Na ptáky
na páky
nahoru
dolů
od mola
k molu
půjdeme spolu...

Mládí už mě nesvádí
nyní se mnou dovádí
svěží střední věk
neb jsem pračlověk...

Pozval si tě na drink v triku
produkovat elektriku
nebo snad chtěl by rád
obdělat tvůj sad...

...To já už od mala, (ještě za Gottvalda - taky prezident)
nechával jsem se stříhat na Havla (jako disident)...

ještěže není protionanistické oddělení
spoutané ruce, odkázán jen na poluce
hrozná představa, nuda, otrava...

výztižné...

někoho na pozadí
rozverné důtky hladí
mě osobně to vadí...

Co všechno ten měsíc vidí
doufám, že se občas stydí
vidí věci prosté
i ty při nichž roste
no a když se dodívá
zase zpátky ubývá...