double...
občas mě mezi lopatky dloubne...
» autor: enigman |
pohyboval jsem se
u ladných partií
klenutého stropu
/samozřejmě na plovoucím lešení/
co byl pod podlahou
modrého salonu
a pokoušel se přeložit
to co vidím
z řeči dějů
na povrchu svalnatých mýtů
do jazyka toho
co se děje
hluboko pod povrchem
u kostnaté pravdy...
poklepala mi na patu tak
že jsem se málem zřítil
a nějak jsem nepochopil
jak se ke mně dostala
bez žebříku
do pětimetrové výšky...
představila se jako Kryptosis
měla olivovou pleť
vlasy zuhelnatělých přesliček
a že prý pracuje na poli
noetické vědní disciplíny...
zahleděl jsem se do ní
a uvědomil si
že zachvátila mou představivost
jako požár divočinu
za horka letních dní…
jste v pořádku?
víte málokdy bývám v pořádku
je to dáno tím
že pro pořádek se vydávají nařízení
k zabránění nepořádků
čímž dochází k zmatkům
ovšem ve všem tom chaosu
hážu opatrnost za hlavu
a chci s vámi vyplnit čas
třeba spolu něco dáme do pořádku...
usmála se
jen podotýkám
přesto
že by se ti mohlo podařit
jednou rozluštit tajemství
mých kvadrantů
nebude ti vše jasné…
pak vzala malou pinzetu
dloubla do zdiva
pod levou lopatkou jakéhosi světce
a odhalila drobný nápis
požehnanější je žádat o odpuštění
než o dovolení…
myslím že je mi to jasné…
u ladných partií
klenutého stropu
/samozřejmě na plovoucím lešení/
co byl pod podlahou
modrého salonu
a pokoušel se přeložit
to co vidím
z řeči dějů
na povrchu svalnatých mýtů
do jazyka toho
co se děje
hluboko pod povrchem
u kostnaté pravdy...
poklepala mi na patu tak
že jsem se málem zřítil
a nějak jsem nepochopil
jak se ke mně dostala
bez žebříku
do pětimetrové výšky...
představila se jako Kryptosis
měla olivovou pleť
vlasy zuhelnatělých přesliček
a že prý pracuje na poli
noetické vědní disciplíny...
zahleděl jsem se do ní
a uvědomil si
že zachvátila mou představivost
jako požár divočinu
za horka letních dní…
jste v pořádku?
víte málokdy bývám v pořádku
je to dáno tím
že pro pořádek se vydávají nařízení
k zabránění nepořádků
čímž dochází k zmatkům
ovšem ve všem tom chaosu
hážu opatrnost za hlavu
a chci s vámi vyplnit čas
třeba spolu něco dáme do pořádku...
usmála se
jen podotýkám
přesto
že by se ti mohlo podařit
jednou rozluštit tajemství
mých kvadrantů
nebude ti vše jasné…
pak vzala malou pinzetu
dloubla do zdiva
pod levou lopatkou jakéhosi světce
a odhalila drobný nápis
požehnanější je žádat o odpuštění
než o dovolení…
myslím že je mi to jasné…
Tipů: 40
» 11.01.12
» komentářů: 19
» čteno: 811(35)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.01.2012 - 11:20
1 
Gnozeoložky mívají průzraky
a jimi hledí skrze světy...
Velmi Noetické...:-)
a jimi hledí skrze světy...
Velmi Noetické...:-)
» 11.01.2012 - 12:46
u mně už zdá se taky :)
ve zkratce, kdy se smráká
tma paži nastaví
ta výzva zřejmých gest
je ponuka, že páka
resumé pro stavy
mne soubojem chce svést
a ukázat, co umí
i vidět postoj můj
znát niternosti chvíle
zmást citu nerozumy
tak náhle, stůj co stůj
nastínit rozmařile;
že výhra s prohrou za náhodou stojí
že náhoda je poplatná zas víře v cíl
a touha nefunguje, když se nitro bojí
a že strach už se dávno v nadvědomí utopil...:)
ve zkratce, kdy se smráká
tma paži nastaví
ta výzva zřejmých gest
je ponuka, že páka
resumé pro stavy
mne soubojem chce svést
a ukázat, co umí
i vidět postoj můj
znát niternosti chvíle
zmást citu nerozumy
tak náhle, stůj co stůj
nastínit rozmařile;
že výhra s prohrou za náhodou stojí
že náhoda je poplatná zas víře v cíl
a touha nefunguje, když se nitro bojí
a že strach už se dávno v nadvědomí utopil...:)
» 11.01.2012 - 15:36
není lopatkové dloubání do obrazce světce trestné...?A radši nenaváděj...ženy jsou vždy pokušitelky a muži v pokušení odhalit nepochopitelné...:-)
» 13.01.2012 - 22:30
je to pár let, kdy jsem měla známou, poznaly jsme se v době, kdy už byla vážně nemocná, v léčení.. svoji nemoc brala tak, že ona smí vše, okolí nic, dlouho jsem to respektovala, pohledem s ní řešila, zda tohle můžu, pak jsme společně daly tvárno našemu snu a přizvala jsem kluka, kterého jsem znala a fungovalo to, od té doby se její jistota stala nejistou a byla čím dál protivnější, ke mně vzala negaci k němu anální směr, aby ji měl raději.. pak z té organizace odešla, já si v sobě omlouvala své chování a kolega mi říkal není proč.. přesto jsem v sobě kladla otázky a žádala jí o dovolení.. sen žije dál a já už nežádám, každá jsme jinde a jinak.. přesto někdy v duchu říkám promiň za přirozenost, která přemalovat ani omluvit nelze, za přirozenost , že diktatura není volbou..připomněl jsi mi ty okamžiky, který jsem si myslela, že jsou dávno pryč a díky, díky za to, že píšeš konkrétně pro mě tak, že si uvědomuji věci, které jsem už dala na druhou kolej, ale ty dojmy z nich mi připomínáš a to mě tvaruje dál.. začnu přemýšlet potichu :-)
» 14.01.2012 - 21:14
Když se začtu do tvé poezie, jsem v jiném světě, prostě mě nutíš přemýšlet jinak. Dík.
» 15.01.2012 - 14:12
...poté co spořádaně odešli
seškrábl jsem onu polopravdu
a odhalil nápis tohoto znění:
"Kdo požádá o dovolení nemusí škemrat o odpuštění..."
seškrábl jsem onu polopravdu
a odhalil nápis tohoto znění:
"Kdo požádá o dovolení nemusí škemrat o odpuštění..."
» 18.01.2012 - 19:55
myslím že je mi to jasné…
..to se máš..já nemám jasno ve spoustě věcí :-)
..to se máš..já nemám jasno ve spoustě věcí :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: autenticky... | Následující: sladké nevyváženosti...