Ringo

Vlakodraci se vyskytovali častěji v dřívějších dobách u ČSD, ale setkat se s ními dá tu a tam i dnes – jde o velmi nepříjemné průvodčí.

Raduji se, ani nevíš jak,
šplouchá ti uchem, ne na maják. ;-)

Výsadkářka Smetanková
v letu šeptá sprostá slova,
možná padne tvrdě naznak,
nefunguje hlavní padák.
Saze vzteku bouchly v ní,
navíc ani záložní!

Taro, původně jsem chtěl nad tvým dílkem jen mávnout rukou, ale tobě by se z mého mlčení určitě zastavilo srdce. Tak raději píšu... (mrk)

Permanentní bezesnost
vyvolávat muze zlost
vetsí nezli z dlouhé rýmy,
proto nám vsem preji "drýmy".

Zanechat jim suché klestí,
delat veci velmi hnusné,
dali by nám mladí pestí,
tak to radej nedopustme.

Já teď právě naslouchám chrápající kočce, to je snad alespoň krůček správným směrem...

Omračující hluk – to možná už řve ježibabička na lopatičce v troubičce...

O nahmatání nechci ani slyšet...

Cukrář si vzal Apačku,
tatínka má náčelníka,
šlehá nejen šlehačku,
všude se to o ní říká.
Žít s ní není žádný med,
v kšeftu kouří kalumet.

Manžel vykop sekeru
(myšlen onen symbol války),
brzy i tu megeru.
Do prérie, velké dálky...

Schön willkommen v literárním lese, elektronická liško. Snad se z nás nikdy nevztekneš. (chlebově-solný smajlík)

Já jsem se na sebe doopravdy spoustu let nepodíval.
Ale kdybych mohl, tak věřím, že bych ten pohled vydýchal...

Lilith buší do piána
tohle dělá skoro vždycky
když má stavy nostalgický
nebo když ji drapne splín
přejde na Led Zeppelin
přivede se do extáze
za kterou však platí draze
ozývá se křupná rána
při pádu ze štokrlátka
fraktura je z toho zkrátka…

Jirko, Jsi lékem na regálku,
útulný krámek s kompasy,
mohu ti říkat druhý Hálku,
nebo spíš Sládku, Holasi?...

Tohle dílko určitě není tvoje básnické Waterloo...

Do zeme rýc Jitka norí,
pak sáhne i k hrabickám,
láskou k pude prímo horí
tahle cilá babicka.

Se zahrádkou, to se muchlá,
vsak já mám duse bolení,
ke mne nikdy nepricuchla,
nezkusila drolení... :-(

„obstarožní průvodčí má v uších kudrnaté chlupy

zastavuje u každého obilného sila
to je doba

pod vytáhlou roletou
parníky zmítané jak hračky koloběhem oceánu
větrolamy z topolů se tyčí

zem co je všech a ničí”

To jako že se paní konduktérka každou chvíli svléká, ukazuje svoje poprsí a natřásá se, což může psychicky škodit?...

Je mi líto, pokud tento výklad vyvolá vlnu rozhořčení a opovrhování mou osobou, ale tohle všechno tam podle mne (s)prostě je. ;-)

Vida, i skromná snídaně v ubytovně pro bezdomovce se dá docela pěkně literárně ztvárnit…

Komentování je nejtěžší v tom, když víš, že z něho bude autorovi zle.

U tvých dílek na tom ale nic těžkého není...

Závistí byl málem brek,
že lítáš i bez krovek..