Ringo

Bohouš se drží hesla, které kdysi hlásal Julek fučík: Bernardýni bděte!

Takřka milé hltačky a hltači mých děl, teď nebrečte, že vám děkuji, sami jste si to nadrobili svými komentáři.


René:

Kdyby aligátoři dodržovali co se týče lidí drastickou dietu, nemuseli by pozůstalí tak často dodržovat pietu.

Gándhí:

No to je vskutku raritka – komentář v kurdštině jsem ještě nikdy neměl!

V něčem je lepší z plyše méďa,
od něj se křik čekat nedá...

Z celkově hezkého kvarteta jsem si obzvlášť oblíbil ty visící létající myšky.

Ctitelů stádo
shon před poustevnou Tary
láska je blízko

Posmutněla Kapička,
mokrá byla smetanka,
bříško bolí králíčka,
nadmul se, má bebánka.

Nechci děsit, zcela správně,
nenapsal jsem žádný strašák,
smích se ozve v králíkárně,
brzy bude zase pašák.

Největšími podezřelými z hlasitého (z)vonění jsou asi zvonky...

Divadýlko ve wigwamu,
squaw sex s chotěm málo baví,
studovala v Brně JAMU,
skvěle hraje bolest hlavy.

Střízlivý i značně nadrán,
zdráv i napůl v komatu,
Čech si přeje vidět Jadran,
zažít lásku Chorvatů.

Tma tak trochu „quasimodní“
zná už pravdu lidsko-vodní
každý z nás je čistý pramen
a má v sobě mocný tlak
helfne Čech i Moravák
sesvětem pak není amen...

Vlakodraci se vyskytovali častěji v dřívějších dobách u ČSD, ale setkat se s ními dá tu a tam i dnes – jde o velmi nepříjemné průvodčí.

Raduji se, ani nevíš jak,
šplouchá ti uchem, ne na maják. ;-)

Výsadkářka Smetanková
v letu šeptá sprostá slova,
možná padne tvrdě naznak,
nefunguje hlavní padák.
Saze vzteku bouchly v ní,
navíc ani záložní!

Taro, původně jsem chtěl nad tvým dílkem jen mávnout rukou, ale tobě by se z mého mlčení určitě zastavilo srdce. Tak raději píšu... (mrk)

Permanentní bezesnost
vyvolávat muze zlost
vetsí nezli z dlouhé rýmy,
proto nám vsem preji "drýmy".

Zanechat jim suché klestí,
delat veci velmi hnusné,
dali by nám mladí pestí,
tak to radej nedopustme.

Já teď právě naslouchám chrápající kočce, to je snad alespoň krůček správným směrem...

Omračující hluk – to možná už řve ježibabička na lopatičce v troubičce...

O nahmatání nechci ani slyšet...

Cukrář si vzal Apačku,
tatínka má náčelníka,
šlehá nejen šlehačku,
všude se to o ní říká.
Žít s ní není žádný med,
v kšeftu kouří kalumet.

Manžel vykop sekeru
(myšlen onen symbol války),
brzy i tu megeru.
Do prérie, velké dálky...

Schön willkommen v literárním lese, elektronická liško. Snad se z nás nikdy nevztekneš. (chlebově-solný smajlík)