kozorožka

René Vulkán: já jen dva. Od kdy je tma děj? :-) Nebo u haiku se bere jako děj i obraz?

divoženka1: Díky!

Květka Š.: moc pěkně napsáno. Mluvíš mi z duše.

nikdo známý: to místo je mi podvědomé. Myslím, že je to krajina duše. Nebo duší? Možná je duším společná. Některým. Třeba těm, co se potkávají zde…
Pěkné místo. Díky za pozvání.

Dobře mě to pobavilo. Sranda musí bejt… :-)

Díky :-)

nikdo známý: I ta patří ke kráse...

Poklona básníkovi. Vtipné, neotřelé, rytmické, náladové.
Paráda.

A taky mlsnou tetičku,
vyžrala mi ledničku!

Já prosím za jejich spásu, miluji jejich krásu.

Duši nemáš zohavenou, pak bys nepsala pěkné básně. :-)

Díky! :-)

Díky

nápodobně :-)

Já myslím, že se to nevylučuje. Vydržet - mám na mysli nezabalit to tady… přijmout je lepší varianta, ale vydržet je základ, mám ten pocit.

A navíc jiné múzeum :-)

On tam byl víckrát, to byla jiná návštěva :-)

Život je dar a člověk by měl hodně zvážit, zda jej vracet. Jsou situace, kdy asi nejde jinak. Ale většinou tady je někdo, komu tím aktem ublížíme a komu budeme chybět. A pak je tu ještě to, že je to prohra a člověk by se neměl jen tak vzdávat. Jsou temné noci duše, ale když vydržíme, tak po noci přichází ráno...

V Muzeu múzy Dia uvítaly,
uctivě se klaněly
a vesele se smály.
Proč tam Zeus přišel,
je snadno k pochopení,
Přišel je požádat
o sladké políbení.
Každý, i bůh,
dokud žije,
potřebuje kousek fantazie.

Jsem s Kristem a Kristus je ve mě. Modlitba spojila nás, to kouzlo zastavilo čas. Modlitba mezi slovy. A za nimi. A kolem nich. Modlitba ticha. Neslyšnou hudbou ticha zpívají hvězdy. Amen.