Dům» autor: nikdo známý |
tam někde v lese
kde, to nikdo neví
jezero skryté
mezi štíty skal
na břehu dům
dřevo a kámen
a každý kus
jakoby's znal
voní tam máta
tymián a růže
bylinek koberce
se táhnou po kraji
voní tam láska
tam žena muže může
políbit všude
kde ženy líbají
na stole víno
a jak jde večer krajem
zahoří svíce
a lásky přibývá
i muž smí ženu
líbat stále více
ach... škoda
že tak to nebývá
kde, to nikdo neví
jezero skryté
mezi štíty skal
na břehu dům
dřevo a kámen
a každý kus
jakoby's znal
voní tam máta
tymián a růže
bylinek koberce
se táhnou po kraji
voní tam láska
tam žena muže může
políbit všude
kde ženy líbají
na stole víno
a jak jde večer krajem
zahoří svíce
a lásky přibývá
i muž smí ženu
líbat stále více
ach... škoda
že tak to nebývá
Tipů: 12
» 23.11.22
» komentářů: 8
» čteno: 150(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.11.2022 - 08:05
Líbí se mi jen možná ten posledni verš už je z mého pohledu zbytečný, jako by to vše zpochybňoval
» 25.11.2022 - 10:27
nikdo známý: to místo je mi podvědomé. Myslím, že je to krajina duše. Nebo duší? Možná je duším společná. Některým. Třeba těm, co se potkávají zde…
Pěkné místo. Díky za pozvání.
Pěkné místo. Díky za pozvání.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.