M.A.Rek

Květka Š.:
A kolik černých vran
nikdy nedoletí?
A kolik černých rán
vydrží děti?

Děkuju.

;o)

Ani jednu z vás,
říká jim bez okolků,
nechci, ač jste plné krás,
já chci kluka, nechci holku.

Ono prostřední, to je o slunci či politice? ;o)

opona mlhy
zahalila stromů stud
podzim je svléká

Tak si to vyměňte - ať drak pouští Tebe... ;o)

Pěkně rozverné.

... našich sladkých neřestí...
To já bych dostal jen pěstí.

Lilith: No prostě jako strašně děkuju. No prostě jako strašně ne, ale děkuji s úklonou. ;o)

Joj, povedené...

Co je to za mámení, jež mění slova v rým?
Jaký to zázrak mění slova ve verš a šprým?
Co je to za kouzlo, jež den mění ve fantazii?
Co to za mam, jenž fádnost mění v poezii?

Lilith:
Jo, jo, je to tak, taky mi naskočil úsměv ;o). A jak je Psavec inspirativní...

Pomuchlal ji po melounech
vzápětí už slzel
když mu zručným tahem
na něm udělala uzel

Ta utopie nás zabije

Roztomile rozverné. Snad Ti to nepokazím...

Nenašla lvíčenka míček
nenašel ho ani lvíček
našel ho nějaký býček
lvíčenka na něj volá
udělám z tebe vola
ukousnu ti tvůj míček

Lilith: Děkujůůů.

Jak píšeš - každému, co jeho jest. Díky.

Besinka: Děkujůůů. Ale dobré to není... ;o)

Lilith: Děkujůůůů

Krásné. A jak inspirativní. Jako vždy...

Jsem jako ulice v uslzené noci

Malstróm
pod špuntem tepaným z hvězd
protáhl mne
jako čerstvý křen
až na druhou stranu
sebe samého.
A tam
obrácen na víru obrácenosti
na té druhé straně
čeho ani nevím
je místo mne
jen neznámo…

I méně stačí ke štěstí
když se sobě vlastní drzostí

sleduji Tě pod sprchou
a zatajuji dech
nad barokní tou sochou,

jak vlhneš pod proudem vody,
ach, připojit se tak,
a na Tebe pěti ódy.

Jujda! To já mám jen starý kufr... (https://www.libres.cz/dilo/149780-kufr/)

Ve prázdném velkoměstě
sním procházet se
v té pusté metropoli
s ní za ruku držet se
však v tichých ulicích
její krok nezazní
a na opuštěném náměstí
nic nespatřím z ní
ba, ani ten
kterého honit bych mohl
v tom čase
který se divně ohl
už není, ani to pusté město
i mne už je pusté
snad jen to je ještě jisto

To mi jen tak napadlo při čtení...

mlžný závěs
zahalil lesa stud
i slzy ran kmenů
když smilný podzim svléká je

Gándhí:
Díky ;o)