M.A.Rek

Též se mi nechce z postele
když kočička mokrá je... ;o)

Taky bych byl rozmrzelý
kdyby mi kus nebo celý
ocásek můj odpadnul
to tedy by mi žlučí hnul
to by bylo v prdeli
;o)

René Vulkán:
škobrtá věta za větou
že je sjetá
a nikdy nevyslyšená
padlá věta

Díky.

Lilith:
Jo, jo,
ztrácí se a nachází,
jak druhým uchem prochází...
;o) Díky.

Táta radost neměl dnes
též pupínky odkudsi přines
vyrazily mu na pindíku
nepotěšil tím maminku
za to jinde bydlí dodnes

Ba ne, čte se, čte se, čte se,
v sedě, v leže, v jednom kuse,
na záchodě nebo v lese ,
v tramvaji i v autobuse.

Často čte se, všechno čte se,
pohádky mladí i staří,
či horor – lék na deprese,
také knížky jak se vaří,

čte se poezie, román,
i sci-fi o světlých zítřcích,
cestopis od Zde po Omán,
i v vkladních knížkách končících.

Čte se, čte se, čte se, čte se,
jen blbec to neunese...
;o)

Smutný šuplík.

René Vulkán: Mám tak velké oné,
ne tamto, ó, né,
to není tak velikánské
to přirození pánské,
mám tak velké oči,
když vidím jak René močí...

Pobavil jsem se u obého

Já su dědek ze Zlína
má figura je už líná
už bude to skoro rok
co nechce dělat ani krok
od sklenky vína

z lesa malé sele
kouká jako tele
a ta stará svině
to své sele vině
že nechce z postele
;o)

Plavalo jméno
ve velké vodě
tonoucí jméno
poslední v rodě

Taky jsem psával do mraků,
slova deštěm jsou rozpitá,
co na tom, hlavně že jsem psal,
to je víc než slova zpitá.

Besinka: Děkuji Jitko.

Dobrá otázka.

Perfektní, ale drsné blues. Takové mi občas zní ve snech.

Jedním takovým kamenem,
ani nebyl s mým jménem,
dostal jsem to do hlavy
až tam někde u Jihlavy,
teď ve stavu jsem mizerném...

Jo, jo, taky jsme si malovali. Nebo se zmalovali? ;o)

Ano, to je výborný!

K Tvým textům se rád vracím.

Vracet se domů
když to ještě trochu jde
je nostalgické

Jo, to je milé.