Bastet

Nežli víkend v marketu
radš navštívím pratetu
naději mám, i když možná lichou
že na hřbitově klid bude a ticho
Kultury mi trochu ale třeba
vezmu baťoh, PETku a kus chleba
zhlédnouti chci tuhle Stonehenge
koukám, on tam s šutrem plká
zenge... :-))

Ještě se vracím a ptám se: proč Básně/Experiment? Experiment mi přijde jako text, který bývá většinou těžko pochopitelný, nastavený na specifickou optiku vnímání. Toto je čisté jako voda a chutné jako čerstvě upečený chleba, který se nepřejí. Pro návraty ukládám do záložek...

René Vulkán:

Kdyby žvanec...pochutina pouhá
zato byla nalezena touha....

Čtu to jako poezii v próze, jako příběh vztahu bohatého svou proměnlivostí i hledáním, vztahu, jaký bych chtěla prožít v příštím životě... až budu sama něčím... totiž schopností být šťastná. Nějaké ST je nic proti zážitku z tvého textu, ale dávám tedy aspoň pochvalu takto nedokonalou...

I pravil Adam...budu s tebou napořád
ač někdy to i bolí
jabko si napůl můžem dát...

.....a pak ubil hada holí

Stálokvětá
nebojí se zim
neodkvétá
neošálí zrak
stala se ti...vím
dobře tak

Ukrajina...nebo jiná
zla drápy natažené
co člověka žene
co člověka nutí
rvát se do padnutí?
Doba zešílela
blouzní bez léku
Proč to člověk dělá?
Proč je vlkem člověku?

Blízko, že nelze blíž...
k tobě však ode mne
jsou roky světelné
To ničím nezměníš
sklo chladné na dotek
a Čas jak hořký lék....

Léky?

Léky? Myslíš tyhle jedy?
Když jsi je bral naposledy
jen si vzpomeň, René milý,
hned na TŘIKRÁT tě rozštěpily!
Doteď mě ten pohled straší:
Ty ,"On" a "On" při mariáši...
Ba ne,věř mi, bez léků
mnohem líp je člověkům...
No tak už je přestaň brát
buď s alter egem kamarád!
Před půlnocí za půlnocí
nikdo nesmí stát - nebo nebudu hrát!!

schizofrenik?

Do divných krajů víza
nám vystavila schíza
Tak jdeme - snad se nelek?
Zas bude z půlí celek :-))

Že milé slovíčko zahřeje
o tom se nevedou spory
Však přesladit, co samo sladké je?
Hle - diabetes amori...

Po půlnoci
půlka chybí
Kam poděla se?
Divnej čas...
Prý zůstala
(bezpochyby!)
noc rozpůlená
kdesi v nás

Divný...Kajuta si JEN hraje a rodí se poezie. Co by se asi stalo, kdyby začal doopravdy psát?....

Já se teď nacházím v tvůrčím vzduchoprázdnu, ale už jsem přišla na to, kam budu chodit vdechovat inspiraci. K tobě.

vavaoko: matousekKkrejca: krizekkk: Kajuta: CULIKATA: básněnka: Díky všem, kdo jste nakoukli a kúhelnému kameni přiložili další...

zenge:
Jsou šutry z papírmaše
a potom ty ze žuly
ty slovem nepřepůlíš
ba ani dynamitem...
tak to je, pane...víte?

Dík, zenge, že ses stavil... a pozdrav do Wroclavi :-))

Ta první připomněla mi zpívajícího básníka Nohavicu - zdánlivě lehká a trochu rozverná, ke konci ztěžklá pravdou neoddiskutovatelnou...až malinko zamrazí. To je POEZIE. Tvoje. Skvělá.

Je spíš hořká nežli mléčná
a z mandlí cítit cyankáli
Jeho kruhu tvoje tečna
jen se dotkne a pak vzdálí

V masce libé nebo skřetí
točí se čas k lásce zády
Jen hořký úsměv zůstane ti
a na patře chuť čokolády....

Milenci jsou
jako kdysi
dlaně noci nastaví
v pohledech se
znova mísí
mlčenlivé déjà vu

Olomouc

V Olomouci orloj bije
z kašen tryská nostalgie
U dómu však straší navždy
echo přemyslovské vraždy
Na věži zvon smutně bije

Bedna. Požehnání? Prokletí? A včil mudruj.
Probrals to ze všech (nebo skoro ze všech)stran.