labuť

Ještě, že jsem Tě viděla v Počátkách se smát, mám klid na duši... :-)

:-)) ST

Odpovídám upřímně, že těší a učím se přijímat radosti i šrámy a cetky a deryk vyhazuju z domu i duše...

Je plná obrazů, lásky a tužeb, ztrát a stýskání. A jako vždycky, pro mě moc krásná... Jana

Hraj si dál, protože mě bavíš!

Instinkt a moje oči
dávají podnět prstu,
aby pořádně zmáčklo SaT
a ne jen tak pro kočku :-))

Tak tahle je vážně úplně podzimní, skoro až táhne do zimy...

Veřejně se přiznávám, že jsem potrhlá neb básnička se mne dotýká a tuhle pohádku moc ráda mám :-)

Slovo ruksak mě dostalo, už dlouho jsem ho neslyšela...

JUsi tak autentický, jako bych tam stála všechno viděla... i to, co nepopisuješ :-))

Tyhle básničky mne vždycky dostanou... moje maminka mi někdy hodně chybí...

Bodláčí, trny, okvětní lístky růže
láska i tvrdé zvony zrady
to vše a ještě mnohem více
maluje život za naše zřítelnice
a filtr srdce do duše, bez retuše

Něžně podzimně s nábojem smutku... Obrázek mi připomíná příjezdovou cestu k Valše :-)

Už dávno vím a cítím, že ta vlna, na které se houpeme je stejná a Tvá poezie je mi blízká tak, jako má vlastní kůže... a nese v sobě obrovské vědro lásky, velké srdce, krásnou duši a živočichání... A co Ti teď trochu závidím je vana, mě se papír ve sprše vždycky rozmočí a písmenka uplavou i s myšlenkou :-))

Rozhodnout se správně je ten nejtěžší krok a někdy sedět na dvou židlích ta schůdnější varianta...

:-))

Jejda... ham, a bylo to...

Přímo děkovná óda...

Kdyby mi přišla po ránu taková to sms řekla bych jen - lahůdka :-))

Dávej a ber jen tak, jak chceš Ty sám...