láskoviny 5

Stíny sloní

Schodištěm slov
k ránu
po špičkách
kolem Tvého snění
já slon v porcelánu
bez vizáže a jmění
stále procházím

Jsem stín
a nemám tváře
přes vitráž záře
paprsků
rozpustí mne
když z náprstků
vyrábím prsten snubní

Jen blbni
říkají
když do všech oken po kraji
nakukuji

A tak si léta láskou pluji
žízniv a věčně bez jídla
zapírán zraku Kupida
--------------------------------------------

Sonet 18
(sorry Williame)

K letnímu dni Tě přirovnávám
i když je občas zrádce
vždyť v máji ještě k ohni vstávám
a léto, léto to trvá jenom krátce,
někdy ta koule kůži pálí
a jindy klidně týden kdesi
pak všechnu krásu opar halí
tak to bůh rozdal bez adresy.
Tvá věčná záře však bude stálá
neztratí ze svého jasu
a smrt nepoví, že tě vzala
v mých verších budeš v každém času
A dokud svět si bude číst
přetrváš v knihách, jsem si jist!
--------------------------------------

Od splavu
(sorry Fráňo)

Neznáš mé trápení,
že Tě nepotkávám!

Bary střídám, putyky špinavý,
mám strach, že mi to unaví.
Bojím se lidí, bez nich žít neumím
a v duši lásku jako stín.
V hlavě mé kdysi ses mihla
od doby té netknu se jídla.
Chtěl bych tě potkat v lukách.

V lukách tam z dlaní
číst ti! Kdo brání? Až do klekání
v lukách tam ještě falše není,
ulehneš nocí vzbuzen kuropěním
voní vše ránem, slyšet je trylek
slunce tě pošimrá na zátylek
a mraky jdou, jak z plátna kin
má chuť je rozsévat
chtěl bych tvůj klín...

Chtěl bych tě potkat v lukách,
jen hvězdy-knoty svic
a krájet spolu z krás
naposled... kolem ramen
a pak tím splavem
já volám, slyšelas...?

Od splavu(2012)
------------------------------