umřel nám kamarád, co byl pokladničkou smíchu… byl pro každou lumpárnu, co si sám vymyslel, či co někdo z nás si vymyslel… vono to bylo jedno… ;-) lidé nás opouštějí tak nečekaně… važme si života a buďme k sobě slušní a milí, nikdy nevíme, kdy a jak náhle a nevhod naše dny navždy skončí… ať můžeme odejít usmíření a spokojení… s čistým svědomím, že jsme neublížili… i když je to někdy příliš brzy… proto posílám pár slov na cestu…

Bolestné očekávání neodvratného konce

Věřte mi, že odcházení ze života je horší než náhlá smrt...

Co mohu učiniti dnes, neodkládám na zítřek neboť nikdo nikdy neví co se může státi...