Levandule z polí» autor: Jan Bartek » Básně / Nemoc, smrt |
Tak už je s večerem opět zas tady
Nemám síly už ani vyčistit si zuby
V rohu bytu deprese se smíchy svíjí
Zastřelte prosím už někdo tu svini
Ulehám si vedle mé pohledné ženy
Ona tak svěží a jak krásně mi voní
Je mou levandulí z francouzských polí
Smutno a líto mi je jak vedle ní hniji
Nemám síly už ani vyčistit si zuby
V rohu bytu deprese se smíchy svíjí
Zastřelte prosím už někdo tu svini
Ulehám si vedle mé pohledné ženy
Ona tak svěží a jak krásně mi voní
Je mou levandulí z francouzských polí
Smutno a líto mi je jak vedle ní hniji
Tipů: 1
» 24.11.16
» komentářů: 2
» čteno: 533(3)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.11.2016 - 19:57
ttragelaf
...protože na sebe nevidíš....(jako každý z nás)
ST
ST
» 25.11.2016 - 11:14
nejsem si jist, jestli se to rýmuje nebo nerýmuje
ale pokud to byl záměr, napsat to takhle na hraně
tak se povedl
ale pokud to byl záměr, napsat to takhle na hraně
tak se povedl
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Otevři ústa | Následující: Pocit 6.