Líbilo se

Tara:
Ringo hned v lese tuší kňoura
a přitom je to srdce vzpoura:-)
ST

Ringo:
S modřinou přišla večer z ranče,
zakopla smolně o saranče,
že se teď směje dívka snědá,
tak to se teda tvrdit nedá...

Tara:
Nikoho z nich jsem neznala -osobně- ale básnička je moc hezká
ST

Ringo:
Do kůry stromu krabatý
šeptají slůvka „já a ty“,
ptáčkové zpívaj, lesík voní
dojatá sosna smůlu roní.

Kňour není oděn v sametu
mumlá si „s váma zametu...“ ;-)

Ringo:
Libore, ty milý chlapče,
někdy také chobotnatče,
strhni z bulev každou klapku,
kam dáš nožku koukej kapku,
zůstane-li M´íšeň v kuse,
snadňejc přijdeš k ženské puse. ;-)

Lilith:
Utržený čas a prostor od nás živých, ale vzpomínání je předzvěst setkání, až na řadě budeme i my... pak možná sedneme k pomyslnému kulatému stolu a rozhovory nekonečné povedeme
ST*

Lilith:
Dokud zima odchází a jaro přichází, pak je vše v pořádku :-)
ST

Lilith:
Pietně ST

zenge:
dík, že jsi poděkoval
já to moc nedělám..
ale hulvát nejsem
hulvát je čas
kolem mne;-)

zenge:
já starej rypák dám místo ST
R.I.P.;-(

Mirka Hedbávná:
Hmmm, třeba se zase sejdem. Jen ještě chvíli básnit na Zemi:)

Tara:
TluSTí pánové mne zaujali, Zlatko:-)

Ringo:
Safra, to ale musela být nějaká pořádně vyspělá civilizace, když nás bez zájmu minula... :-)

Mimochodem – Remek s Gubarevem si při svém letu v roce 1978 stěžovali, že jim nějaká malá kosmická medúza na pár hodin zaplácla jedno z okének jejich Sojuzu 28.

jc senior:
koulel jsem a přikuloval
kuželky se jenom třásly
mistry hry jsem imitoval
až soupeři kolem žasli

hráli jsme do kuropění
mlaďoch byl jsem, jaký div,
přišel věk, časy se mění
nic už není jako dřív
**

Ringo:
Lev se začal chytře chovat,
milý úsměv navolí,
z dálky zebru chlácholí:
Chci tě jenom naskenovat...

Favority mám jako Kajuta.

Ringo:
Uff – to jsem sebou ale při tom předposledním řádku škubnul!... ;-)

sailorr:
Maxim Kravčuk říkával, že až se jednou svět zblázní, budou se chovat fialový krávy na čokoládu. Naštěstí se tak úplně nezbláznil, jak vidno ;)
ST

Ringo:
Ochotného já mám bráachu,
pak mi sehnal bludičku,
vztah se opět blíží krachu,
už ji nechci...prudičku...

René Vulkán:
Přívětivou češtinou napsané
Jakoby žily jednotlivé verše tak silným životem, že by přežily i osamocené.

Báseň pulzuje v čase i prostoru - od starých letopočtů až k stratosferickým Leonidům, od vzdálené hloubky propasti po blízkost

Lilith:
Neskutečné, ale život nám ukazuje příběhy proto, abychom něco pochopili v sobě... nebývají to náhody, jsou to znamení pro nás... pro zúčastněné mají jiný význam, ale nám okolojdoucím mají cosi ukázat, co nás zamyslí, proč se to děje zrovna před našima očima... ;-)

Tak ráda tě čtu, víš, zamyslelas mě... na všem podivném je něco vysvětlitelné a tento rok má být o vysvětlení, o změnách, o důležitých rozhodnutí, o něčem novém začínajícím, o spojení srdce s mozečkem... čéče, tak jsem ti na to sama zvědavá, snad nám to všem přinese jen to dobré, abychom byli šťastní... :-)
ST*