Líbilo se

zenge:
Mám napsáno mnoho o smrti,
řekl bych, že jsem otrlý, ale vždy
když někdo známý(a Sio pro mne byl)
odejde mám duši sevřenou
a brečel bych jak děcko
Ať mu je nebe Libresácké peřinou lásky
a vy Velká čtyřko se držte!!! atd...
a vůbec...;-(
zengebuš

Paulmatthiole:
Dovolil bych si sem vložit jeden svůj výtvor, který tu kdysi Sio četl a komentoval...

Epitaf

Než včera zemřu
řítím se vzad
a sekundy ztrácím
jsa stářím mlád

V nahotě obestřen
dlí horký chlad...
či v mrtvém životě
nocí dne snad?

Ač slepý uvidím
má zápory klad
čeká mě vzápětí
jen vzhůru pád...

Současně bych si dovolil - naprosto výjimečně - dát sem kus naší konverzace prostřednictvím zpráv na LIbresu:

Pavle, dík za solidaritu. Popravdě, jsem tak trochu filosof, beru to stoicky. Lidé žijí 100, 90, 80 let ale někteří také 10,20,30 let a já na tom Žluťáku takové potkávám. Neberu to jako nějakou nespravedlnost, vždyť už mám něco za sebou a mám pocit, že je to ta lepší část života. :-) Stáří také není lehké.
Smrti se nebojím (i když mi to nikdo nevěří), není zlá. A bezmocní jsme proti ní nakonec všichni. Ke konci to může bolet, ale je potřeba něco vydržet. Hodně mi pomáhá, že jsem v mladším věku hodně pracoval se svým Egem, četl jsem knížky o józe, hypnóze atd. a také si to vyzkoušel na sobě.
Mrzí mě ta ztráta sil, která souvisí s otravou chemoterapií, jinak jsem vcelku v pohodě.
Pokud se sejdete na rudou mízu, připijte si i za mě, bylo to fajn, když jsme dávali dohromady Libres, bavilo mě to a to i z toho důvodu, že u toho byli dobří chlapi.

Jj, rozumím tomu - však se léta pohybuji v oblasti bojových umění a se smrtí nemám problém. Patří k životu spolu se vším, co přináší.
Abych byl přesnější, nemám problém s tou svou vlastní, mám potíže se smiřovat se smrtí u jiných lidí, slušných.
To si piš, že si připijeme. Všichni, ksakru.



Tehdy jsem měl na mysli celou "Velkou rudou pětku", která zakládala Libres. Sio už na ten sraz nedojde, ale my čtyři zbývající se zařídíme podle jeho přání.

jc senior:
Ve vypjatých chvílích mě opouští smělost dát do veršů vlastní myšlenky. Uchyluji se tedy k mistrovi:

Bezlistým steskem nebe zašumělo,
vrátil se básník, který odešel,
a hledá mezi spícími své tělo.
Jak leskne se dvé starodávných skel
...
(F.Hrubín)

Špáďa:
Přestože jsme se znali jen z modra, párkrát slunná Valcha, stačil jsem Tě za krátkou chvíli poznat i blíže jako přívětivého a milého člověka s otevřeným srdcem a slovem pro každého, kdo uměl naslouchat. Proto je mi tuze líto, žes odešel tak příliš předčasně a nezaslouženě.
Od teď k Tobě, drahý Sio, můžem už jenom do modra, a žel, spojení zůstalo pouze simplexní.

vavaoko:
Po devíti pivech bych nenapsal ani podpis. A upadnul bych jen jednou.
ST

Špáďa:
enigman:
Ale naštěstí se pořád střídají jen tři základní typy zakončení:
Mat, většinou jako facka od života, kdy ale ještě lze znovu postavit figurky. Ti, co mají zkušenost a čest zavčas vzdají. Těch vítězných matů bývá méně.
Pat — ten bych přirovnal ke slepým životním uličkám.
Remízu dohodou ke kompromisu.

A pak jsou partie z vyšší moci a nebo dobrovolně nedohrané.

j.m.:
Mám rád ptáčky z peří svlečené, do zlatova pečené.Šelma,nebo dravec,jsem prostě masožravec.Kachny,krůty,husy,uštipuji kusy a cpu si je do šrotovníku a vůbec se mi to nehnusí.Cpu si je tam se zelím a bacha,o žrádlo se nedělim.

enigman:
a sakra...taky nemám vkladní knížku...ale není to straka...postrádám i lesní žínku...

vavaoko:
Čas plechových bubínků, opiček s činely, xylofonů atd je trestem pro rodiče za touhu po dětech. Naštěstí netrvá věčně. Mě se o něm ani už nezdává.
Tobě ST

zvířenka:
Po ulici blouzní Jíra, tváře vyhlazené od písmenek
oči planou..v ruce bílé mapy svírá...:-))

Ringo:
Ano, jen u umyvadla
deprese by na te padla.
Více smaltu kolem sebe,
to pak mizí duse bebé
a ty delás na emajlík
neco jako tenhle smajlík: :-)

Suzanne:
S leskem očích odpovídám
ano, jest to naše vina,
a ač být se snažím jiná
cítím že se zodpovídám.

Snad i proto piji tolik vína.

Adramelech:
Ten závěr to tedy fakt rozštípnul. ST

Ringo:
Ac se jinak radit strezím
a budes asi penit -
mel bys ten svuj pitný rezim
smerem k limu zmenit.

Špáďa:
René Vulkán:
Koumese-hračičky,
co času rafičky
nedaj mu spát…

René Vulkán:
jsi geniální

už jen:

U břehů Nilu žádný hill,
kde bych svou lyži o svah řízl
jen bláto, horko, krokodýl
a to mne vleče k nihilismu

... chce hlavu koumáka

Paulmatthiole:
Na tomto případě je jasně vidět, že stupidita a její různé stupně závisí na něčem naprosto jiném, než je barva kůže :-/ ST

ttragelaf:
chladný leden ... ještě chvilku
mráz na okna dýše
pak z bedny prádelníku
bílé ruce vyjmou kastrol ryže

a vsude v pokojíčku
všude vůně

od hřebíčku

René Vulkán:
Ringo:
Dílo se sice hodí i pro Marušku, ale teď by jej neoceniala, má Měsíčky

ttragelaf:
měla osmnáct a pila
žila s přítelem, ta víla,
co pil, fetoval
bral drogy ňáký,
byla cikánka, on taky

všichni drželi se dál
-je to socka, říkali

jen já to neříkal
a
volal na ni Danuško
ty vílo víl, ty nepij !

řekli, že jsem
p e d o f i l