Líbilo se

M.A.Rek:
Ulice zpychlá
tak trochu ztichla,
tak trochu zaražená
jak cihla do čela
domu co křičí,
že klid se mu příčí,
že chce se smát,
jako dřív tolikrát

M.A.Rek:
Kápl jsi na to. Pěkné...

Zem ztichlá chtíčem
do zvlhnutí

A vláhu zpitou
zem pohltí

M.A.Rek:
Nejen dnes,
i včera,
to věz,
a ty víš,
hlavičkou uhodil jsi
vo hřebíček.
Či spíš
hřebíček
(v grogu horkém)
do hlavičky
(grog s hřebíčkem)?

Tím jsem chtěl naznačit, že se mi to moc líbí.

Dota Slunská:
Kolik jich bylo, kteří nechtěli, byli odtrženi, padli, aby jiní mohli žít. Válka je vůl. Proč jen to neumíme jinak.

Dota Slunská:
Uvědomila jsem si, že mám děsně materialistické sklony...chtěla bych v ruce držet tučnou sbírku od tebe.

Tara:
Tvá báseňka má osobitou poetiku a občasný rým, a to se cení...

divoženka1:
Naše ulice je liduproSTá
v podstatė nikam nevede
mám ráda jeji klid
to vzpomalené tempo
v kterém se může snit

gabkin:
co já ti mohu napsat nového .... nic. pořád se opakuji.
TEBE rovnout tisknout do novin. Klaním se před tou lehkostí s jakou je to poskládaný a před tou obsažností.
Samozřejmě otření o můj kraj beru jako bonus. Jedinou chybu kterou máš je ta absence v Počátkách.
Ale jako autor jsi můj Topík.

Tichy_vulkan:
Však samota z vesnice
nemaje blízkost ulice
což nevadí mi velice...
Lidé však v hospodě
líbaj se i na líce...
páč nejsou z jedné vesnice.
ST

Psavec:
Naše ulice
páchne jak stoka
popsat ji nestači
jediná sloka

Ringo:
I když jsi napsal o ulici, přesto si nemyslím, že bys byl uličník. ;-)

Paulmatthiole:
Asi to teď napíšu kapku chaoticky, protože mě toho napadlo moc, na jeden koment.

Upřímně, Zenge, já Ti přemýšlím v poslední době o tom, co by vlastně lidi chtěli (a to včetně mě). Na jednu stranu by chtěli vědět o všem, co se kde šustne, a pokud možno objektivně, pravdivě, což je samo o sobě už z podstaty lidské povahy nesmysl, nehledě k tomu, že můžeme donekonečna polemizovat o tom, cože to vlastně pravda je a dál, k čemu je vlastně komu dobrá. Plus fakt, že se v tom kterém oboru dřív nebo později dostanou do stadia, kdy už pravdivost informací bude složité ověřovat (řada lidí je líná i na tohle, další odbočka) a prostě budou muset "věřit" a podle toho se eventuálně (sami) rozhodovat.

Nedávno jsem někde četl článek o vyznavačích teorie o tom, že Země je placka, i když je to není pravda. A k čemu bude pravda tohohle ražení třeba Křovákovi, je mi záhadou. Zrovna jako řeči o tom, že se ve škole učí mraky věcí, které lidem k ničemu nejsou - asi jo, takže třeba učit děti planety Soustavy je zhruba stejná hovadina, jako jim vykládat o názvech komplexních sloučenin, protože 99% z nich to fakt k životu potřebovat nebude (mimochodem, já třeba to názvosloví znát potřebuju, zatímco názvy planet jsem v životě nepoužil naprosto k ničemu).

Na druhou stranu jsou věci, o kterých lidi nechtějí vědět naprosto nic, i kdybys jim je naservíroval objektivně a pravdivě (no jasně, v rámci lidských možností). Trochu se to komplikuje, protože se mi to tedy dělí na věci, o kterých vědět chci, a na věci, o kterých vědět nechci. A to nemluvím o tom, že věci, o kterých chci slyšet, automaticky neznamenají, že jde o věci, o kterých jsem ochoten třeba dál uvažovat a nebo s někým mluvit.

A šmírování, jo. Když se zaváděly platební karty, zas to bylo half und half. První půlka byla strašně moderní, že na Západě a kdesi cosi... druhá půlka měla radši "keš" - důvody se lišily - asi od pohodlnosti, přes neochotu se přizpůsobit novému, až po tu skupinu, která si podrbala lebku a říkala: no jo, ale to bude někdo vidět, kde, za kolik, co, jak často... hm. A dneska? Dneska má kdekdo u chlebárny mobilní telefon, takže Tě najdou s přesností až na metr, zapnutou navigaci v autě, takže někdo může vědět, žes musel u Zlámané Lhoty zastavit, když sis nutně potřeboval odskočit, satelit vyfotí i poznávací značku auta a v Germánii, tuším, chtěli do nových aut implementovat zařízení, které by kdesi kohosi informovalo o spotřebě paliva (nebo to už dělají, co já vím).

Před lety jsem byl do nové techniky jako chemik docela fanda. Dneska je mi necelých padesát a je mi to blbé napsat... ale pomalu se jí začínám bát. Respektive, začínám se bát téhle techniky v rukách lidí, kde se ocitá i přes neschopnost pochopit dostatečně její princip (u některých lidí), dále na základě relativně pravdivých informací a (aspoň čas od času) problematické lidské povahy.

Sorry, že jsem to tady tak zaspamoval, je to dlouhé jako týden bez chleba a stejně jsem nenapsal všechno, co a jak jsem chtěl...

vavaoko:
A bude se šmírovat. Kdo, kdy, kde a za kolik. A že to potom smažou? Nevěřím.
Je to celé moc fajn. OSTatně ty to ani jinak neumíš.

Hazentla:
Líbí se mi ten mix nápadů (a opět se budu opakovat, že by to vystačilo jinejm na dva měsíce) - a vlastně i mix nálad.
Někde jsem četla, že tragikomedie jsou tak úspěšný, protože nejvíc odpovídaj reálnýmu vnímání světa, kde nic není černobílý a lidské emoce jsou vlastně zvyklé na rychlou změnu. Tahle báseň to potvrzuje.
...plusový body pro Reného a Ringa :-)

Ringo:
René Vulkán: Žádné sorry, René, di ty,
skvěle snáším stupidity. ;-)

Ringo:
Lilith: Lil, stejně si jsem ale jistý, že na den mého odchodu z maminčina břišního prostoru se v Česku slaví nesrovnatelně víc. Je to ovšem dáno tím, že ve stejnou dobu má obrovská množina mužů svátek. (spravedlivý a objektivní smajlík)

René Vulkán:
Ringo:
našla jsem mašli
za domem
pak druhou
pod stromem
další na cestě
slušet mně budou, nevěstě
poslední měl v hřívě poník
na molo mi unik
pod ním čekal vodník

sorry za tu stupidnost, ale nápad byl příliš neodbytný

René Vulkán:
binec a neřád
valí se z nás jako láva

vyznáváme ignoraci
kašlem na veškerou honoraci

anarchii sláva!

Ringo:
“Moře v minci, mince v moři
mravenec ho nepokoří“

Kdyby pan Sekora chtěl, tak by to starý dobrý Ferda určitě dokázal. ;-)

René Vulkán:
Mani,
no teda,
ta je
až mi kamenná tvář taje

dvoutypový rým na 4 sloky ... a aby to dávalo smysl
povedené, zábavné, aktuální