Líbilo se
1
25.04.2020 - 22:30Gándhí:
blázinec, co tu je před plotem, mi docela stačí ten za branou, s práškama, bych nezkoušel radši |
3
25.04.2020 - 17:32 |
2
25.04.2020 - 13:18divoženka1:
M.A.Rek: bezva komentář takovej Krylovskej:-)))) Jsem bosorka co rolničkama cinká schovám se v lese a budu konvalinka |
4
25.04.2020 - 13:06M.A.Rek:
Blázínku, zůstat furt svůj? Copak to jde? Takový chuj? Blázínku, však dobře víš, třeba je hry, jinak zešílíš! Blázínku, na něco si hrej, neprozraď se, na má slova dej. Blázínku, když na to příjdou, ti šílení, všude tě najdou... |
1
25.04.2020 - 10:50Milena S.:
Říká se, že jedině v blázinci člověk dokáže být svůj a nemusí si na nic hrát. Jakmile vyjde ven, opět do světa, zase se ujme svých rolí. Nepamatuji se přesně, kde jsem četla. |
2
25.04.2020 - 08:27ttragelaf:
na hlavě stoj na nohou jóga pro pana babitele v blázinci blázinec na druhou noga je noga tele je tele |
1
24.04.2020 - 20:29MLADÝ BÁSNÍK:
Nedovolí se ani nadechnout - připomněla mi mé letní snídaně o vajíčku, čerstvě vymačkané šťávě z meruněk a pak to koupání se večer v měsíčním světle. Evokuje, a to je dobře. A střepy navíc přinášejí štěstí a je možno se přes ně dívat. Díky za sdílení :) |
1
24.04.2020 - 16:47Květka Š.:
Rusalka roušku ušila aby se princi líbila na roušku perly přišije s jiným se teď už miluje... |
1
24.04.2020 - 08:50René Vulkán:
Tara: Ta střecha nicoty je myšlená tak, že po tom telefonickém hovoru (odehrál se na střeše) si připadal jako nic tak skočil, aby měl jistotu, že to skončí jistota se nenaplnila, pár fraktur, naštěstí ale chápu tvé fandovství volnému verši, bez nicoty na konci by tam bylo o rým míň a proto ... člověk by měl dělat druhým radost, takže to dělám |
1
24.04.2020 - 00:51Ringo:
Tak jsem po dočtení počítal do šedesáti, než jsem se uklidnil natolik, že ti mohu slíbit, že za Do deseti ti pětadvacet na holou nedám. A teď ti ten nápad s počítáním dokonce už i pochválím. |
1
24.04.2020 - 00:42 |
1
23.04.2020 - 23:11Tara:
Gándhí: ano, bylo to na mne dost velké rýmovací sousto - chtěla jsem hlavně COSI pro mne důležitého říct:-), díky. |
1
23.04.2020 - 22:59MLADÝ BÁSNÍK:
Pokud mohu být troufalý, srdce básně je pro mě právě to počítání. Strofy nad ním i pod ním jsou jeho předmluvou a doslovem. Osobně bych si vystačil se samotným počítáním, už tak je uzavřeným kruhem. Ale rozumím tvé potřebě nastínit pozadí a udělat z textu příběh (nic proti tomu). Připomněl jsi mi Nezvalův poetismus/surrealismus - můj základní stavení kámen. Bylo zvláštně příjemné se na chvíli vrátit ke kořenům. Díky moc. |
1
23.04.2020 - 22:05René Vulkán:
saranče vletělo mi do ranče pozvalo si kámoše¨ dopadl jsem uboše* * to my básníci si můžeme dovolit, upravovat slova, vyméšlet novotvary |
3
23.04.2020 - 15:22MLADÝ BÁSNÍK:
Do bajky jako útvaru to má svými náležitostmi daleko, ale trochu jsem polemizoval s myšlenkou, že by to bajka být i mohla (s jinými pravidly a vyústěním). Báseň je něžná, melodicky úplná. Personifikace je trefná, člověk hledá tu pravou lásku a narazí na upíra - vždyť jsme přece jen chtěli společně pít vodu života! Jen ta druhá strana mince, kdy toužíme být polapeni do sítí a nechat se zdevastovat (protože si to přece zasloužíme), nás hodí jako návnadu. Na první pohled je to naivní text, ale s prožitkem člověk ví, jaká bolest se za ním skrývá. I když tento typ poezie není zrovna můj šálek kávy, čtení jsem si užil. Díky, nutil mě přemýšlet nad tím, jak to uvnitř mne vypadá a co vlastně chci. |
1
23.04.2020 - 14:15M.A.Rek:
Sedí balvan, nepovstane, když balvana přivalí se, balvan ví totiž co se stane, bude-li pevný, přitulí se. Kdo ví, jak to s nimi je? Máme příliš málo času je zaslechnout. |
2
23.04.2020 - 09:29Ringo:
Ty dva si tam velmi hoví, ac maj výhled nulový a furt vidí kulový. Nekdy si i zaskotací, pak se ale paní mrací na kameny ledvinový. |
3
22.04.2020 - 22:10 |
3
22.04.2020 - 21:08 |
1
22.04.2020 - 19:55Tara:
Pořád ti to, Milane, pěkně rýmuje... a dělat psinu není žádná psina:-) |



25.04.2020 - 22:30