Líbilo se

Jíťa:
Vždycky obdivuji ty, kdo dokáží povznést obyčejné věci někam dál... Z tuctového náměstí se tak stal málem chrám:)

donne:
Život je krátký,nemá cenu se postit.

Slávka:
Co radí princezna Čau

Tohle je moudrá rada čínské princezny Čau,
křehká jak lomikámen v dešti
a chytřejší
než mladší bratr s první vráskou na čele.

A princeznino jméno dodnes připomíná
italský film a sbohem na ulici,
když auta rozžíhají světla
a na nebi je čistě zametené místo
pro druhou hvězdu:

Možná vám řekne, že vás miluje
nad všecko na světě.

Odvraťte hlavu
a pečlivě,
pomalu rukou,
upravte si vlasy.

A možná prohlásí, že miluje vás víc
než bůžka v chrámu.
(Řekne zlatého.)

Uhlaďte volný záhyb šatu
a se smíchem
kárejte jeho bezbožnost.

Kdyby snad na bílém koni přijel pod okno,
aby se s vámi rozloučil,
protože dává smrti přednost před zoufalstvím,

dejte mu květinu
a popřejte mu nahlas mnoho štěstí.

Avšak sedí-li před vámi mlčky
jako ústřice před guvernérem
(a tak nemotorně,
že po ubruse leje čaj),

usmějte se neskonale něžně.

Jako na někoho,
koho chcete učinit svým druhem
na celý život.

- - -

A to je moudrá rada princezny Čau.
byla určena
dívkám a čtenářům veršů.


(Jan Skácel, sb. Hodina mezi psem a vlkem)

jc senior:
za slov spršky
bez roztržky
padaj svršky
::
až na punčošky

jc senior:
chtěl jsem být provazochodcem
cvičené předvádět koně
taky býka honit bodcem
na koridě v Barceloně

dosud že jsem zůstal snílkem
přítelem múzických dcer
přiříznutým husím pírkem
básně píšu vpodvečer

jc senior:
Hádanka:
pije jak dítě
miluje jak dítě
veršuje jak dítě
:
a není to dítě
???

umělec2:
Na zbytek mašli a na ženský holt kašli.

Kars:
Řemeslo má zlaté dno :-)

Rezina:
Není každá na práci
Pak ve dvou práší matraci ...

Špáďa:
...miluju z úst rety...

strawberry:
Stále stejný...s něhou, pokorou, úctou, toužením, souzněním. Granátová sukénka mu hlavu motá, galantnost je jeho nota. Jinak to ani neumí. Je stále svůj. Tony, zase kousek zdraví letí po vlnách modrokrásna...

Psavec:
Ve tvém věku je to na mašli. ST.

Bíša:
Ona bídu nepozná...

G.P.:
Ležím na bitevním poli,
kterým se stal celý můj svět
a přemýšlím, co tak víc bolí,
nášlapná mina, nebo kulomet?

Strach drtí moje neurony,
že prý mám vstát a - zač se vlastně - bít?
Ležím tu v blátě a neslyším znít zvony,
slyším jak řvu a děsem bych chtěl blít...

CULIKATA:
Pravda, pravdy často přicházejí pozdě:-(a potom se rázem z bílé stane černá...

CULIKATA:
Tak to já jsem v čudu
s krizí cestou půjdu
-ve stopách zítřků:-))

CULIKATA:
Nádherné splývání...jednoho v druhém..:-))

donne:
Tohle povolání neohrozí žádná krize.

Paulmatthiole:
To by jeden nevěřil, co se občas stane
zajede si na lyže a oheň tam vzplane :-))

Paulmatthiole:
Doma jsem odstranil všechna zrcadla - pro jistotu. ST.