Líbilo se

Besinka:
divoženka1:
Ježíš, to je krásné. Děkuji, kočičko.

divoženka1:
Slunce vyjde každé ráno
i pro tebe smutná dámo
chce to hodně pokory
smát se slzám navzdory

Špáďa:
Gándhí:
Mám za to, že v Hamburku,
když koukali na burku.
Svedl jejich oči had,
co chtěl love pro džihád.

Gándhí:
Kde soudruzi z Narkotické Doručovací Roty udělali chybu?

Besinka:
divoženka1:
Děkuji, milovaná.

divoženka1:
Postarej se o to aby každý tvůj den byl krásný a mohla jsi psát vesele ať se ti nic zlého neděje

Besinka:
divoženka1:
Díky, milovaná.

divoženka1:
Smutek namaluji
černě
rozmažu slzami
zmuchlám papír
odhodím ho pryč
usměji se
zvednu hlavu
to je k radosti klíč

Gándhí:
zvířenka: díky za vroucná písmena

rajd je jako krokusu
víc by jich být mělo
duši prodám za pusu
čest za knedlo zelo ;)

Špáďa:
Lilith:
Čím víc krás
tím víc špás.
Míň však řitě —
o kvalitě.
;-)

Lilith:
Pudl vede... hihi :-)

Besinka:
Květka Š.:
Ty jsi sluníčko a i v dešti svítíš. Zdravím z Prahy.

Květka Š.:
Časem všechno přebolí
já vzpomínám,
můj milý…
~~~~

René Vulkán:
a mně se to líbí
i když mi tam
jedna kráska
chybí

Besinka:
Špáďa:
Moc děkuji a přeji vše dobré. A budu myslet na krásné řádky. Děkuji za podporu.

Špáďa:
Světla v nás ubývá tu,
pokud se užíráme.
Buď oknem v obýváku!
A to…
              …se tuží rámem.

Než půjdeš dát spinky-linky,
orámuj si večer drinky.

Besinka:
M.A.Rek:
Víš, to mi diktoval smutek, psáno skrze slzy. Nevím, jak vysvětlit. Jsou to vnitřní pocity v sobě. Terapie sebe sama.

M.A.Rek:
Dědkové, když byli malí, na hrdiny si hráli
z knih, ať byl to Vinnetou či Čuk a Gek,
Dnes, po letech, když skotačí, si hrají,
jde to ztuha, jak indiáni rudnou,
a pak jen šuk – a hek.

Jinoši, foglarovky čtouce, bobříky lovívali,
soutěžili, psali si jakou barvu měli.
V dospělosti ni změna, dále loví, dobývají,
jen už neví, jakou barvu mají,
bobříci jsou vyholení.

Besinka:
Lilith:
Děkuji za milý komentář. Přeji klidný den.

Lilith:
Někdy je to ticho a klid moc dlouhý... ;-)