Líbilo se

Mario de Janeiro:
Já ten tvůj úhel pohledu
vždy pochopiti dovedu
v sobotu nebo ve středu
ST...b.

j.m.:
Němá láska v převleku
dává dárky od šneků.

M.A.Rek:
když kalné je ráno
buď sluncem sobě
a slunce tebou
hřejí tváře obě

Besinka:
Květka Š.:
Děkuji. Pan učitel to věděl. Tak jste dva a děkuji.

Besinka:
M.A.Rek:
Láska je obraz mezi trny.
Žádný falzifikát, ale pravý.
Oáza, co v souši dává pít.
Roucho, co chce osušit.
Chtíč je něco,
co je krátce
a nepodobá se pohádce.
Cítím v řádce.
Cit nejkrásnější rádce.

Květka Š.:
:-)...talent máš tak maluj dál...

Besinka:
tajemství přírody:
Moc děkuji.

tajemství přírody:
Lány dluhů, ta agonie ve stopách času, jako květ polního máku doprovází klasy naší pýchy, tak i já doprovázím tebe Besinko, jsi skvělá, léčí rádostné smíchý v barvách tvojich lánů veřsů.

tajemství přírody:
Nezajít tam, kde končí rozumnost , i ta má svůj klidný klín. Žít moci pro skromnost, a milovat šedivý stín.
Probudit se v kapkách rosy a být radost co se nosí,
v sandálech a nebo bosy, děkovat, běžet, neminou tu píseň kosí.

tajemství přírody:
Ahoj, to mluví za vše. Stín není nahota sama, poušť není domov ďábla a já hrnčířka džbán točím, napít dát a radostí pohladit, je těžší než hlíny hrouda , ta lidská závist , maličkost a přece zhouba. Jdu s tebou pouští nicoty, zahojit z prosté ochoty.

Besinka:
Květka Š.:
Ach, Květuško, ty jsi milá.

Besinka:
Květka Š.:
Děkuji za zastavení, Květuško.

Květka Š.:
Obrázek.

Vezmeš si pár barviček
namaluješ domeček
červenou má střechu
to je ale spěchu.

Přimaluješ maliny
na záhon kopretiny
pod višní je kočička
a k obrázku básnička...

Květka Š.:
Klíčovou dírkou se nikdo už nedívá
ani ten měsíc on s hvězdou si povídá
potom se spolu za mraky schovají
já škvírou vidím jak se usmívají...

Květka Š.:
:-(...a zase prší...

Besinka:
CULIKATA:
Děkuji, jsi hodná.

Besinka:
CULIKATA:
Děkuji za zastavení. Jsi podpora a veliká.

CULIKATA:
Šup, ještě pár kroků, potom mnoho šťastných roků-přijde:-)

CULIKATA:
Hezky jsi namalovala, já o Tobě vím Besinko :-).

Špáďa:
Spartě! Vole, padni!
Zvedni přední zadní,
potom si lehni
ani se nehni!

Chlastám rád za bouřek
při bitce mraků,
nemám šajn o ďouře,
mám ji jak z praku.