Líbilo se

Jan Maren:
Nádherná báseň, Janino. Nic si nedělej z komentů Markéty z Valois, podle jejích slov je manželka Jindřicha z Navarry, Henriho IV, franc. krále (1553-zavražď. 1610) Nikomu se se za jeho přesvědčení nevysmívám ale její poznámka, že je královna, je trochu silný tabák a - ješitnost. Francouzi mají takové přísloví : "Milenku si člověk nehledá, ta do něho vtrhne." a je to pravda - ono to vskutku zahřmí. Píšeš duší a srdcem a kdo své srdce a duši ani trochu nezná, je pln skepse a upřímné komenty považuje za pochlebování. Je schopen jen nasírování a šťourání v jiných. Tvé básně jsou zralé, právě proto, že je píšeš srdcem a duší. ST !

básněnka:
jé, to je moc milá básnička ...kdypak asi potkám Prsteníčka:-)..

Maceška:
krizekkk: Tak počkej dvacet let a bude to jak zamala :o))) Nesmíš být tak náročný, přece :o))) Děkuju

vavaoko: jantar: děkuji :o)

Špáďa:
Kam chodíš na ty nápoje,
kdo jejiich obsah míchá?
Piješ je vsedě? Ve stoje?
Či v loži, která dýchá...?

Bastet:
Že na chladných ňadrech
plaza nelze hřáti
věděla už Eva
naše sličná máti
Že byla žáruplná
neodolal vnadám
Teď stuleni tam spolu
spí oba - had i Adam...:-))

krizekkk:
Sejdeme se na kožním... :-) ST

Barbar:
Vůně a zpívání

jsi mi blíž než já

jsem v tobě a

na sebe se dívám



Vánoční zvonečky

mi cinkají u tvých uší

tvá vůně mnou proniká

a já jsem!



Kdybys tu nebyla

kam bych dal duši

a tělo bez duše

by světem bloudilo

jc senior:
láska, květiny a ženy...
já častokrát jsem o nich psal
byť škarohlíd naježený
odmítal můj recital

lhostejno, kdy je ten svátek
zda slunce vyjde ze mraků
květ přípínám na kabátek
ve vzpomínce na matku
*

Kars:
Neboj, až vezmu tě za ruce, pohltí nás tanec,
a až budeme nejblíže, uvidíš, bude to mazec,
nevadí, že jsem již vetchý stařec,
pak pro tvoju roztouženou dušičku,
zapěju o labutince písničku

Lota:
Špáďa:
Nejkrásnější komentář jaký jsem tu kdy četla ***** :-):-):-)

jc senior:
rád bych byl tím zahradníkem
na zahradě veselé
z jara obvazoval lýkem
stromům vrásky na čele

rád bych byl tím zahradníkem
v zahradě co nemá plot
v létě pak pod slunečníkem
zástěrou si stíral pot

rád bych byl tím zahradníkem
na začátku podzimu
rozloučil se se slavíkem
maceškám dal peřinu

rád bych byl tím zahradníkem
zima když se přihlásí
ve skleníku s fíkovníkem
na psí žehral počasí
:o)

Lota:
·
kritika není k zahození
je dobrá k zamyšlení se nad sebou samým

je však kritik neomylný?
se ptám já, obyčejný veršovník

labuť:
I v tichu zvadlých stop
v záňadří srdce svoje skrývá
Harlekýn, snílek, smutný hoch
snad jarem zpookřívá

jc senior:
Špáďa:
Vladimíre, u sta hromů
ňadra dej do palindromu
na chladný ať ňader rým
nepadne další Harlekýn
:o)

Špáďa:
Pěkná erbenovština obsahem, však rytmus nedotažený... Takováhle balada musí klapat jako mlýn a odchylky od rytmu či změna metra jen výjimečně, či s nějakou pravidelností...

Kajuta:
Pavouk rodu Casanova by si moh vedle tohodle nasadit žebrací klobouk. :)

Špáďa:
Neznám chladná ženská ňadra,
ni ta, co do sněhu padla,
mistře velevážený.
Všechny hřejí, byť povadla...
Toť můj názor na ženy.

zelená víla:
tak ta se chvěje touhou... to mohu, ty pocity předání skrze slova a pocity...

a k tomu ostatním, už jsem to psala k dalším,kteří takto byli "obohaceni"...
"... A mám ráda lidi. Ale ne všechny… Nemám v sobě dost křesťanské lásky k bližnímu, abych milovala někoho jenom proto, že je naživu a dýchá. Chci, aby mě lidi zajímali a bavili, aby byli okouzlující a vtipní anebo ... úplně tupí. Zkrátka aby něčím vynikali! Aby se lišili od těch nerozlišitelných. A je mi jedno, čím se liší..."
a tady se lišíme básněmi, pocity... ale lišíme se, od té nerozlišitelné!
ty se lišíš velmi krásně, alespoň pro mě.. myslím nejen pro mě...

zelená víla:
smutný klaun...
tedy jsem překvapena, co se to děje... můj pocit jsem k tomu napsala ke krizkkovi tak i tobě:
"... A mám ráda lidi. Ale ne všechny… Nemám v sobě dost křesťanské lásky k bližnímu, abych milovala někoho jenom proto, že je naživu a dýchá. Chci, aby mě lidi zajímali a bavili, aby byli okouzlující a vtipní anebo ... úplně tupí. Zkrátka aby něčím vynikali! Aby se lišili od těch nerozlišitelných. A je mi jedno, čím se liší..."
a tady se lišíme básněmi, pocity... ale lišíme se, od té nerozlišitelné!
a ty se krásně lišíš Květi! a za to díky...

jc senior:
beru vše co zazní v kruhu
jemně, hrubo, v dur i mol
řeč volná jak splétá se v stuhu
či atmosféra houstne kol
hloubka mýtů jde mi k duhu
vynechám však etanol
*