Líbilo se

čubík:
Špáďa: zelená víla: Rezina: ...to touha po vnímání celičkého bohatství ženy, o kterém vím, ale stále se učím dávat, abych ženou opravdově zbohatl...

básněnka:
Jako ženská říkám, že dostat k Vánocům tuhle báseň, byl by to dárek nade vše...moc krásná...

s.e.n:
jsem tu po dlouhé době,
však nic se nezměnilo.
Krása tvých básní je stále jemná, púsobivá a vzácně věrná forma lákavá-zamyslet se a potěšit se jimi.

Kapka:
Já jen že se mi líbí...
Ovečky moje
kam to jdete
už není v světě
čistých míst...
...a to mě hněte
ach ty můj světe
tohle je ale
radost číST

Mbonita:
bolavá a laskavá zároveň, zařízla se hluboko...

Lota:
.
co já ???
teď momentálně
se tu mlátím smíchy
(třebaže jsem dáma :ó)))
.
:)))))

básněnka:
a co na to já...
jdu si pro pološílený rolničky
mám totiž ráda slámu
nemusím fámu
elektroniku nemám v malíku
zato ti ale přidělím hafo smajlíků
byť báseň je neveselá...Karle Jaromíre :-)
jako bych tě neznala...

Špáďa:
Tvá loď proniká zároveň i hluboko do mikrosvětů, do živých buňek a jejich jader, do jejich struktur, molekul, atomů a také do jader těch atomů... až se náhle ocitá za toutéž hranicí vesmíru, jenže na jeho opačném konci... A mezi těmi dvěma hranicemi vyčnívají nejvýše láska a smrt...

katpok:
heč, já s penězi vyjdu...ale už se nevrátím...

básněnka:
Kapka:
rozklíčováno dokonale
jeden pro druhého má žít
a Jidáš...byl jen člověk
a tím jsme přece všichni

a ještě něco...přijímat i dávat , oboje vyrovaně :-)

Kapka:
Luštím jinotaje smělý... ST
Stále ještě prýští voda
zatím včely nevymřely
jeden druhému ať ruku podá
bez úlohy Jidášovy...

zenge:
ze sklepa Titaniku
vylévám s vodou city
a v pruhovaném triku
studuji teorii relativity
E=STna 2
;-)

zenge:
Opět jsem pod sluncem viděl, že běh nezávisí na snaze hbitých ani boj na bohatýrech ani chléb na moudrých ani bohatství na rozumných ani přízeň na těch, kdo mají poznání, ale jak kdy každému z nich přeje čas a příležitost.Kazatel 12:9
ST VERŠŮM TVÝM

vavaoko:
Konec starých časů cítím každé ráno. A dost tím trpím. ST

Siorak:
Člověk vlastně za život prožije několik životů. V různých rolích, na různých místech a v různém věku. A vždy je naděje. Kdo dává, vždy zároveň přijímá.

krizekkk:
Trošičku jsi ubrala... Už jsem to někde četl. Promiň, T.
Ale nenech se tím odradit od psaní, bo tak je to spravne!

Špáďa:
Vše okrové, co se třpytí,
nemusí být hnedka zlato.
(Po tom, co vypadne z řiti
bys dnes sklouznul, zítra zakop... :-)

Siorak:
Na svatbě mi vždycky vadí to, že je ta oslava je spíše pro ostatní, než pro ženicha a nevěstu. Proto uznávám malé svatby nejlépe bez příbuzných za krkem. to je ta pravá romantika.
Sebevětší a sebedražší svatba nijak nepomůže udržet manželství pohromadě. Většinou to mladí berou jako nepříjemnou povinnost kvůli rodičům a příbuzným. A to je škoda. Velmi podobné je to s Vánocema. Ale tam z toho něco mají aspoň malé děti. Pro ty má smysl to divadlo udělat co nejhezčí. Drahé dárky mezi dospělými smrdí pokrytectvím a snobstvím. Obojí nesnáším.

jc senior:
hospodský vymetal dvorek
pivní pípy hrdina
se ženou součet do závorek
alkoholu hladina

všichni říkali mu norek
nóbl lidi spodina,
pro svou ženu byl kocourek
a ona pro něj norina
*

jc senior:
neprší, jen zataženo
vrátila se průzkumnice
vypuštěná holubice

starý spravedlivý Nemo
teď z obavy o tvé plíce
svařil heřmánek a mátu
nad pohořím Araratu
:
oprava, jen malá změna
s Noem spletl jsem si Nema
*