Líbilo se

nejsembásník:
u čerta je v pekle prima,
zvláště, je - li doma zima ...

KiK:
Sama se teď nacházím kdesi v meziprostoru a mezičase... A (nejen) proto ST :)

Špáďa:
střelkyně1:
Druhý den zas zkondenzuji,
raz se tam, raz onde zuji...
...do půlnoci vždycky vpluji!
;-)
 

j.m.:
Mít čas na lásku,je vždy dobrá zpráva.Věk není důležitý,protože v lásce děláme stále stejnou chybu...milujem.
Hodně štěstí Loty.

Mbonita:
krajina ženy je obraz i dar:-)

zenge:
Mám milión
v duši shon
a mozoly
sáhla na mne taky smrt
vím, že v našem údolí
milión je prd.
;-)

nejsembásník:
Co je platný, když jsou prachy,
pak se každý třese strachy ...
Závist cloumá s kamarády,
otáčí se k tobě zády,
ženy nabízejí vnady...
S milionem přijdou pády.
St za tvé vybásnění,
v penězích však štěstí není ...

čubík:
básněnka: ...však básnit se dá i rukama, ústy - to dárek také k nezahození...:-)

jc senior:
Za dávných časů v Polském království byl zvyk, přibýt na vrata hostince list s nápisem, že "Noc 17 je nejkrásnější ženou v kraji".
Kdo nesouhlasil, říkal si o souboj...
:o)

čubík:
Špáďa: zelená víla: Rezina: ...to touha po vnímání celičkého bohatství ženy, o kterém vím, ale stále se učím dávat, abych ženou opravdově zbohatl...

básněnka:
Jako ženská říkám, že dostat k Vánocům tuhle báseň, byl by to dárek nade vše...moc krásná...

s.e.n:
jsem tu po dlouhé době,
však nic se nezměnilo.
Krása tvých básní je stále jemná, púsobivá a vzácně věrná forma lákavá-zamyslet se a potěšit se jimi.

Kapka:
Já jen že se mi líbí...
Ovečky moje
kam to jdete
už není v světě
čistých míst...
...a to mě hněte
ach ty můj světe
tohle je ale
radost číST

Mbonita:
bolavá a laskavá zároveň, zařízla se hluboko...

Lota:
.
co já ???
teď momentálně
se tu mlátím smíchy
(třebaže jsem dáma :ó)))
.
:)))))

básněnka:
a co na to já...
jdu si pro pološílený rolničky
mám totiž ráda slámu
nemusím fámu
elektroniku nemám v malíku
zato ti ale přidělím hafo smajlíků
byť báseň je neveselá...Karle Jaromíre :-)
jako bych tě neznala...

Špáďa:
Tvá loď proniká zároveň i hluboko do mikrosvětů, do živých buňek a jejich jader, do jejich struktur, molekul, atomů a také do jader těch atomů... až se náhle ocitá za toutéž hranicí vesmíru, jenže na jeho opačném konci... A mezi těmi dvěma hranicemi vyčnívají nejvýše láska a smrt...

katpok:
heč, já s penězi vyjdu...ale už se nevrátím...

básněnka:
Kapka:
rozklíčováno dokonale
jeden pro druhého má žít
a Jidáš...byl jen člověk
a tím jsme přece všichni

a ještě něco...přijímat i dávat , oboje vyrovaně :-)

Kapka:
Luštím jinotaje smělý... ST
Stále ještě prýští voda
zatím včely nevymřely
jeden druhému ať ruku podá
bez úlohy Jidášovy...