Líbilo se

enigman:
ještě že nefacebuju radši si nahej na zahradě prozpěvuju...

enigman:
jen jsem zastříhal ušima....

Kars:
Souznění myšlenek, krása uvnitř duše i navenek
ST

zenge:
taky jsem jednou zažil evakuaci....
ST

zenge:
ST tobě a starým zrcadlovkám

básněnka:
kasparoza: není satyr jako satyr..milý pane,tenhle rozhodně samotu nemiluje a víno pije jen se mnou:-)

drsnosrstej kokršpaněl:
jsou múzy a múzy

první vidí všude věnce,
tvář si zbrousí do ruměnce
rozdělí všem kýčům značky,
zavolají stužky, ptáčky -

to člověk píše hrůzy

a pak
jsou tu ty druhý
který
by vnuky smíchem rozbrečely

ještě až budem tuhý

drsnosrstej kokršpaněl:
nj, národ by asi měl bejt jako těsto, ne jako knedlík

anebo

"...ale určitě je tahle země pěkně zkurvená."
"No tak, to každopádně. Ostatně - jako jakákoliv jiná země."

E.T.Jane:
Ale číst se to dá :) T*

jc senior:
být kamenem v úhlu stavby
zlatem, co v klas se promění
mnohý kývne, to že rád by
pro tebe, dívko v červeni

i strmé pak by zdolal hradby
zvlášť při slunečním zatmění
a s nadějí vpad do enklávy
k tobě, dívko v červeni
**

básněnka:
jc senior:
směju se tomu humoru
lezla jsem tuhle na horu
Olymp to však není
jen Labská bouda na hoře se skvěla
a já jsem ráda
že došla jsem tam celá
:-)

Mirka Hedbávná:
Že běhá mráz po zádech na začátku léta, ano to je pravda. A že má mnohonásobnou pachuť rovnosti rovnějších, ač různobarevné příslušnosti, je také nabíledni. Kéž lidé zůstanou lidmi, to si přeji ze všeho nejvíc. A libresová modř kéž těší nás všechny stále víc.

Kajuta:
Třeba už neměl sílu a tak jeho satyr musel trochu víc odpočívat. :) Přejmenoval bych to na: Vybitý satyr. :) Ale ne, z velkých persón se legrace nedělá. Buďme vážní.

Kajuta:
Jen v parnech velikých do slují krápníku
se skryju, hovím si na vlhkém trávníku,
jímž hravý větřík pohne stěží,
a myslím zkonejšen vln hudbou tajemnou
na mnohou dryadu, jež prchla přede mnou —
Ó sluje hluboké a svěží!

(Zpěv satyra - pan Vrchlický) :)

Satyrové jsou pohodáři. :)

nejsembásník:
smutek se snoubí s bolestí,
nemoc si svoje daně sbírá ...
zadře svou sílu do pěstí,
bezmocně duše píseň zpívá ...

Špáďa:
Já...? Jestli tedy smím...

labuť:
Jsi poklad správně ukrytý
Jsi moudro vzácných knih
Jsi den i noc, co se milují
Jsi středem jeho zřítelnic

Kars:
Píšeš ráda o sobě a krásně
tajemnem oplývají Tvoje básně
rozdáváš nám svoje pocity
tajíš důležité, ano jsi to Ty
brzo Ti bude sto dva let
dál nám odhaluj Tvůj svět

Siorak:
V tom stádu je vůdce a platí heslo:
"Jeden za všechny, všechny pro jednoho!" , ne?

Špáďa:
Jakpak a čím se asi hvězdy odemykají...???