Gabriela Green

Květka Š.: ST...moc povedený...

Gabriela Green: valerie: Moc Ti děkuji, jsem ráda, že se báseň líbila :-)

valerie: zamyslela jsem se, nad sebou, nad stárnutím, nad psaním, nad pomíjivostí života a nad spouSTou dalších věcí které jsi v básni nastínila, zajímavě a příjemně ST

Gabriela Green: HANKA: Nebo během toho, co já budu stárnout, Ty budeš mládnout...Moc Děkuji :-)))

HANKA: Tak to je nádhera,až Ty budeš STará, budu třeba já už zase tady..:-)

krizekkk: Až Ty budeš stará... :-))) Fajné.

Aiurytjuel: Gabriela Green: :DD To víš, musím být všude ;) :D Nemáš zač :)

Gabriela Green: Květka Š.: Děkuji :-)

Gabriela Green: Aiurytjuel:
Kde se všude nepotkáme :-D Děkuji :-))

Květka Š.: ST))

Aiurytjuel: Smutně pravdivá ... ST :)

Gabriela Green: krizekkk: Člověk asi nebude nikdy úplně svobodný... Stále tu bude pokaždé něco, co nás bude svazovat... Asi je to spíše o tom pocitu :-)

krizekkk: Já jsem jako malý bojoval se zaťatými pěstičkami, cítil jsem nesvobodu bytostně, k pocitu absolutní svobody jsem se musel prožít životem, gumovali mi palici, nevědomci, nezlobím se na ně, prostě, byl jsem mládě. Teď kráčím k řece Styx, dohlédnu její břeh, a o to víc se cítím svobodný. ,)

Gabriela Green: HANKA: Děkuji :-) :-)) :-)))

HANKA: Ať se Ti tady líbí..ST:-)

Gabriela Green: krizekkk: To jsem ráda :-) Děkuji :-)

Gabriela Green: zenge: Děkuji za milé přivítání :-))

krizekkk: U mě dobrý... ,) ST

zenge: vítej a ať je ti zde ač jsi zelená v modru milo!
;-)

Gabriela Green: valerie: Moc děkuji :-)