umělec2

zenge: ...mého táty bráchy dcera s ním kdys v Lánech tancovala

Dota Slunská: Hezky napsané. Je smutno.

Ludvík Brejer: I když většina jej, jako zosobněné černé svědomí naší svobodné cesty, vytěsnila, jeho odchod nás posune morálně ještě níž ... jde-li to.

umělec2: Právě sleduji jeho Odcházení a potvrzuji, že musel mít obrovský nadhled a jeho manželka i ostatní tam hrají skvěle. Podívám se na to ještě jednou trošku v klidu a rád. Podívám se i na další jeho díla.

čubík: Tomáš: ...pěkná vzpomínka...ten suvenýr, Ti bude v nejvyšších kruzích zajisté odpuštěn (na Tvém místě neodolám také...:)

čubík: umělec2: ...dobřes to napsal, ho popsal a dopsal...všichni tam musíme, ale někteří by nemuseli muset tak brzy, však kdo se nás ptá, že...

Tomáš: Vzpomínka a suvenýr na Václava Havla.
Václav Havel navštívil 25.července 1990 na pozvání Bavorské vlády Wagnerův Festival v Bayreuthu, kde shlédl ¨Bludného Holanďana¨. Po představení se konala v zahradě Nového zámku slavnostní recepce, které se pochopitelně zůčastnil a to znamenalo také pro něho okusit různých lahůdek, které se nabízely v buffet a pojídaly ve stoje. Držel v ruce porcelánovou misku a polévkovou lžící pojídal vybranou masovou omáčkovou pochoutku.
Byl středem pozornosti hlavně těch politických účastníků, kteří s ním diskutovali v těsné blízkosti, což jeho tři nenápadní bodygardi tolerovali. S jídlem měl ovšem těžkosti, poněvadž musel permanentně odpovídat na otázky, takže asi vůbec nevěl co jí a zda mu to chutná. Nicméně dojedl, ale nevěděl co s prázdnou miskou a lžicí, v dohledu žádná obsluha nebyla. Stál jsem tak dva metry od něho a pohotově jsem mu obojí odebral, což s viditelnou radostí kvitoval a velmi zdvořile poděkoval, tak jak bylo jeho zvykem. Přiznám se, že jsem to pro mě velmi cenné nádobíčko neodevzdal mezi ostatní použitá, ale po umytí schoval do brašničky fotoaparátu a na útraty bavorského státu propašoval domů, kde je mám právě v tuto chvíli před sebou i s jeho knížkou Dopisy Olze, jím podepsanou včetně jeho typicky Havlovského srdíčka. Vzpomínám, jsem smutný, nikdy na toto jedinečně vzácné setkání nezapomenu...!

Kapka: Pěkně jsi to napsal...
ST*

Květka Š.: A nejsi sám,na takového člověka se nikdy nezapomene.I mně se derou slzy do očí....Dík že jsi to napsal.
Byl to VELKÝ MALÝ MUŽ.

umělec2: Čtu to po sobě už poněkolikáte a je toho moc co bych k tomu ještě měl dodat a nedodám. Snad jen, že je mi smutno, slzy mám na krajíčku. Čím to asi je?!

Judita: Zas bulím - dnes už poněkolikáté. A děkuji Ti, Tome, napsals to i za mne.

Tomáš: Důstojné IN MEMORIAM *** ST !

Bíša: Souhlasím s Láďou!

Aťan: ...když tě nacpou do starého sudu a zalejou louhem, tak máš zkažené celé odpoledne... ošklivou vyrážku až do smrti, myslím si :-(

Zasr. romantik: Souhlas s Vulkánem.

umělec2: Starý sudy nebyly ošetřovány a louh je pomocníkem koroze. Jsou tam v nich vlastně takoví Blaničtí rytíři. Děkuji za komentáře, rád se v nich topím.

Zasr. romantik: Povídka jako báseň! A jsi asi sochař - amatér. To jsme kolegové, taky jsem ve všem amatér. :o))

Zasr. romantik: Líbí se mi. Mám rád, když se někdo umí podívat na běžné věci trochu jinak.
ST!

Aťan: Na doporučení Zasr.... vlastně ne, raději jen "romantika", jsem sem juknul. ST

P.S. sudy hned tak neproreznou, jsou do vody speciálně upravené... vím o čem mluvím, čumím do jednoho zevnitř

Zasr. romantik: ST!