Potkávání 2011 a Kůň a já

Potká se noc s vánocí a ptá se jí:
Co budete dělat po roce?
Oslavovat vánoce!


Kůň

Samici se říká klisna nebo kobyla nebo jménem.

Samec je hřebec a platí to samé.

Předchůdce dnešních koní je i kůň Převalský.

Divoké koně už bohužel vymřeli.

Potrava koně seno, oves, řepa, jabka, tráva, ale nepohrdnou ani cukrem.

Dožívají se maximálně 35 let.

Na mladé si počkáme asi 11 měsíců.

Denně je schopno sežrat asi 35 kg sena.

Jsou různě zbarvení např. grošovaní, hnědí, černí, bílí a různobarevní.

Asi jako lidi taky jsou barevní.

Kůň zdomácněl si před 5000 lety v Asii, ale kdo ví?

Na koni občas jedu, líbí se mi to, není to sice zrovna jezdecký kůň, jmenuje se Stázina, nikoho neposlouchá, je tlustá pořád by jenom žrala, ale to já taky.

Umí tahat klády a kočár, ale do toho se jí nikdy nechce.

Jinak je asi k ničemu, ale proč ji - ho nemít.

U nás v paneláku to nejde, i když máme volnou kočárkárnu, kam by se dva určitě vešli.

Ale kdo by za ně platil nájem, když jak říká táta jsme „sociálové“

Až budu na to mít, tak je doma budu mít, a jezdit do práce a tak budu chtít.

Koni smrdí jen koblížek a vzduchu nevydýchá za celý život víc než Trabant za rok.

A tak koni zdar nazdar.

(Když mají na auto a benzín proč mi ho nekoupí, prý stojí jen třicet tisíc a auto třistatisíc to bych mohla mít i stádo - táta na koni, máma na koni, ségra na koni......)