O Tobě a pak ještě O papíru

Sex mám rád.
Víš, i tělo.
To Tvé taky.
Ty obliny, skuliny.
Nemá to v hlavě v pořádku. Skládáš si řádku.
Je to v pořádku.
Seš v řádku.
Kdybys věděla co s Tebou dělám, nebyla bys klidná.
Ještě, že jsi hodná.
Převlékám prostěradlo, a vidím to tvé prádlo.
A prý je vše ve vůni.
Je.
Tak ono to je.
Voníš mi.
Zebra závidí to co vidí.
Já slídím.
A to si myslím, že máš krásnou košily, dech i tep.
Jsem zmatený.
Ta tráva, ale roste.
Hm-...

Nechápeš?
Zavolej, já Tě pohladím.
Vždyť mne znáš, máš.
Hm.
Nečekej.
Život je jen jeden.










Nepopsaný

Ještě před chviličkou jsem byl prázdný.
Nebylo problémem mne zmačkat a odnést třeba na toaletu a tam…
Jenže právě se rodí něco na mém líci tak by to byla škoda.
Sleduji klikot kláves pozoruji, jak ubývá převažující bílá.
Přemýšlím, co je to za divné obrazce.
Hledám tedy ve slovníku a zjišťuji, že se jedná o abecedu.
Jsou tam písmena od a, b c až do ž.
Z těch pak ten kdosi skládá písmena do tvarů, jenž tvoří slova ty věty prý i odstavce rýmy.
Čtu slova věty a dochází my obsah textu.
Je to udavačský dopis.
Chybí podpis.
A náhle obálka přeložení vložení adresa pousmání olíznutí známka schránka brašna pošťák razítko rozlepení zármutek vyšetřování soud kriminál rozvod samota bezdomovec vdovec.

Tak to všechno zmohu a přitom vážím méně než kolibřík!

Proč já raději nebyl mastný nebo na toaletě použitý?

Měl bych čistější svědomí.

Zase bych byl od hoven.