panK.

Dota Slunská: Září z toho štěstí.

Helen Hadar: Ta poslední strofa je zásadní, totiž, asi bychom se neměli uzavírat zcela do sebe, však hledat nové podněty, přátelství, lidi, kteří upřímný cit ocení... neboť velký je svět, tak velký, že láska jednoho člověka pro všechny stačit nemůže! :-)

Helen Hadar: Ano, je tomu tak...

Helen Hadar: Sdílím...

Helen Hadar: Překrásné obrazy v několika málo slovech! Cítím z Tvých slov průzračnou čistotu a klid... děkuji :-)

Gándhí: Báječný

M.A.Rek: Jo, to je pěkný.

Dota Slunská: Dychtivá očekávání…náboj těch pocitů si pamatuji. Ale už je neumím. Máš se.

Lilith: Moc fajn

zenge: Uklidňující
ST

Helen Hadar: Tolik čistoty a křehkosti je v těch verších... s pokorou čtu a vnímám...

Helen Hadar: Smutné.

Helen Hadar: Moc se mi báseňka líbí, úplně se cítím být tam, na nočním koncertě, děkuji :-)

Helen Hadar: Něha a křehkost mi z veršů zní...

Helen Hadar: Jsem ráda, že jsem Vás objevila, básníku o jasu dětství... děkuji za tyto verše, že mohu číst. :-)

tajemství přírody: Voní to krásnou současností, již není radno rozbíti.

Helen Hadar: Hebká a něžná, moc se mi líbí... :-)

Dota Slunská: Rozumím. Některé pocity a citlivou vnímavost jsme už ztupili nebo zašantročili či poztráceli v záplavách dalších, léty nahromaděných zkušeností. Možná zavřít oči a obrátit je dovnitř, do dob, kdy v nás bylo jasněji. Díky za pošťouchnutí k zamyšlení. Ráda u tebe čtu.

panK.: Dota Slunská: ono tak ani nejde o ten návrat do luk, ale do jasu dětství. Teď čtu Thoreauovy deníky, trochu jsem se tam inspiroval..... Mít pohled jasný jako dítě a umět zachytit krásu zkušenostmi dospělého člověka. Děkuju ti za milé komentáře.

Dota Slunská: Zavři oči a jsi tam.