Byly dny
Z cyklu Divoké květy
» autor: panK. |
A byly dny bez slunce,
bez barev.
Šedá mračna se táhla oblohou
a země zesinala.
A byly dny, kdy měl jsem obavy,
že vše krásné, musím smutkem zaplatit.
Paběrkoval jsem chvíle štěstí a lásky a
snažil se je co nejdéle držet.
S přicházející nocí šedá obloha
ještě více potemněla.
Na obzoru se roztančilo tisíce sněhových vloček,
znovu přikryly to staré tajemství země.
V tichu vše končí.
bez barev.
Šedá mračna se táhla oblohou
a země zesinala.
A byly dny, kdy měl jsem obavy,
že vše krásné, musím smutkem zaplatit.
Paběrkoval jsem chvíle štěstí a lásky a
snažil se je co nejdéle držet.
S přicházející nocí šedá obloha
ještě více potemněla.
Na obzoru se roztančilo tisíce sněhových vloček,
znovu přikryly to staré tajemství země.
V tichu vše končí.
Tipů: 10
» 18.09.22
» komentářů: 3
» čteno: 140(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Divoké květy
» 19.09.2022 - 12:44
Je to moc pěkně napsané ať je takových dní co nejmín i když po nich vznikají tak krásné básně
» 21.09.2022 - 18:49
Dny jsou dny... a všechny dny v nás zanechávají emoce... o tom život je...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Září | Následující: Noc mrtvých / Slunovrat