Besinka

Besinka: Špáďa:
Moc děkuji. Mám radost.

Špáďa: Maluješ slovy z polostínu,
však odíváš je do barev,
co silně tlumí rozsah splínů
a do života vlévaj krev.

Besinka: CULIKATA:
Děkuji. Udělala jsi mi velikou radost. Já byla včera u kamarádky a ta tuto mou vzorně četla, a tak jsem byla dojatá, že se tak krásně ujala v jejím milém hlase.
Dar přijetí je nejkrásnější, co nám život dává. J.

Besinka: CULIKATA:
Zlatá, když ona opravdu ten den, jak hodně pršelo, Mikinka byla celá na durch z toho deště, tak to dalo vzniknout básničce.
Ano, ať žijí naši miláčkové.
Já též mám tři. A sleduji jejich osudy.

CULIKATA: Moc pěkné dílko.

CULIKATA: Kočičky miluju, již tři napospas osudu u mě našly domov. Největší lásky, viď?:-)

Besinka: raďo:
Moc děkuji. Přeji klidný den a ať nic nebolí. Ani na duši, ani na těle.

raďo: úrodná básnička jo..

Besinka: Lilith:
Mám radost a děkuji za milou přízeň.
Zavzpomínala jsem si po letech na lidovou školu umění a vzniklo toto dílko.

Lilith: Krásná první sloka... blízká mi...
u tohoto dílka srdečně dávám ST, fakt krásné, dojalo mne ;-)

Besinka: M.A.Rek:
Ano, je to tak.

M.A.Rek: Kdyby alespoň mládí za rohem udělalo baf, že jo?

Besinka: CULIKATA:
Pejsek mě vždycky vítal a radoval se z bezprostředního štěstí. Já jak nemohu mít vlastního pejska, kvůli práci a že bych se neměla s kým střídat na venčení, tak u druhých lidí zas si užívám pejsků a pejskové mi to vracejí.

CULIKATA: Besinka: To sice již věk měl pěkný, ale i kdyby mu bylo sto let, je to člen rodiny, láska veliká a upřímná, tak to bolí moc. Jsi hodná, že jsi kamaráda vyslechla a podpořila, aby přišel trochu na jiné myšlenky.

Besinka: Lilith:
Děkuji.

Lilith: Skvělá mlsánka ;-)

Besinka: CULIKATA:
Bylo mu 14 let. Voříšek.

Besinka: CULIKATA:
Děkuji za podporu. Jsi hodná.

CULIKATA: :-((. Společná bolest je poloviční. Chudák pejsek:-(

CULIKATA: Jistě v přích dnech :-).