Besinka

Květka Š.: Sedí na srpku měsíce
z kapes svého pláště
stříbrné hvězdy trousí
sametově tmavé nebe
o další stříbro prosí...

Besinka: Helen Hadar:
Moc děkuji.

Helen Hadar: Moc pěkné :-)

Besinka: Lilith:
Děkuji za napsání.

Lilith: Život je hlavolam... ;-)

Besinka: j.m.:
Já to psala s citem a s tím, že na toho kamaráda jen v dobrém vzpomínám.

j.m.: I když víš,že je to jen hra,stejně to zabolí.

Besinka: Květka Š.:
Přátelství žije dál. Děkuji za připojení. Jsi hodná.

Květka Š.: Knihu pohádek černá zavírá
ta černá co kosu nosívá
o kom je řeč to každý zná
slzy mi padají,jsem smutná...

Besinka: tajemství přírody:
To je báseň a v té se může psát všechno.

tajemství přírody: Ahoj.Zatrnulo mi, při čtení jsem se bála , že umřel tvůj muž. Jana

Besinka: raďo:
Děkuji.

raďo: celkem vyvedená manioromantická básnička...

Besinka: Květka Š.:
Děkuji za Tvé řádky.

Besinka: Květka Š.:
Moc děkuji.

Květka Š.: Rád všechny břehy objímá
tak to jenom vodní toky umí
já se třeba z mostu podívám
jak se voda vlní přes kameny.

Květka Š.: Lano dobře napne-li se
skobou řádně
zajistit se
lezečky,smyčky a bivak
kolem sebe pozorně se dívat...

Besinka: j.m.:
Ona byla i pořád z nebe je taková druhá máma.

j.m.: Zabolela.

Besinka: tajemství přírody:
Děkuji moc. Udělala jsi mi radost.