Potkala jsem

Malování tahů 2022
» autorka: Besinka
Pustila jsem slova na zem,
aby urodila se báseň.
V trysku a žáru slunce,
já viděla tvář bez konce
čar i slz.
Plna jsme byla skrz i skrz.

Ten mladý kluk se mi zželel
a přála mu, ať je líp.
Byl neznámý, ale v úzkosti brečel.
Nemůžu dál, spílal jako kormorán.

Ten pocit uvnitř byl silný
a jeho pohled mužný.
Báseň dostala jméno
a já přemýšlela,
jak manekýn může být žebrákem
a psala se souhlasem.

Vesmír byl poezii nakloněn
a sál z průzračných stěn.
Jeho oči hnědé plné splínu
vidím stále za sebou
a píši s přímou pokorou.

Je spoustu lidí,
co dál už nemohou
a prašné cesty
je semelou.
Tipů: 7
» 15.07.22
» komentářů: 4
» čteno: 59(7)
» posláno: 0


» 15.07.2022 - 12:47
je to tak ST
» 15.07.2022 - 13:04
1
raďo:
Udělal jsi mi radost Tvým čtením a děkuji za Tvá slova.
» 18.07.2022 - 18:36
Nechť je ti vesmír stále nakloněn ;-)
» 18.07.2022 - 20:27
Lilith:
Děkuji, drahá za slova milá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kroky rána | Následující: Moucha

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.