Besinka

Besinka: blue:
Děkuji. Saxofon má hezký tón.

Besinka: blue:
Děkuji za napsání. A přeji taktéž zdraví.

blue: já mám rád saxofon.. https://youtu.be/5qpdaST-P0I

blue: super psaní, přeji hodně zdraví :)

Besinka: Stolenheart:
Děkuji za příběh.

Stolenheart: Kaj: To neni žádnej industrial metal, to je tekno, ty vole :D sám jsem jí, mnohokrát, absolvoval a jak se řiká, kdo se bojí, nesmí do lesa, a když mi bylo 14, tak jsem prodělal stav bezvědomí a lékaři si mysleli, že to je, epi záchvat, ale nebyl to. Ale i tak, jsem musel 8 let, brát léky proti epileptickejm záchvatům. Bohužel mě to spíš utlumovalo, než nabudilo. Takhle jsem to měl, celou střední. A kromě, MR, jsem chodil i na odběry krve, na EEG. Takže vim, o čem tu mluvíš, ale jenom jsem se tu chtěl zastavit, a popsat, svoji situaci a vzdálenou minulost. :)

Besinka: Kaj:
Díky. Vše dobré i Tobě.

Kaj: Milá Besinko, nedávno jsem byl také na magnetické rezonanci. Bylo to poprvé v životě. Nemám rád rámus. Byl jsem upozorňován na to, že rámus magnetické rezonance je hlasitý a nepříjemný. Mě to připadalo jako krásná, industriální hudba (a to mám rád spíš akustickou) . Přeji, ať je Tvé zdraví v pořádku.

Besinka: Psavec:
Moc děkuji.

Psavec: Dám ST.

Besinka: Květka Š.: Moc děkuji. Byla psána pro kamaráda a jsem ráda, že básnička působí dobrým dojmem i pro další.Děkuji za čtení a tipování mé básničky.

Květka Š.: ST***

Besinka: M.A.Rek:
Já vím je to velmi těžké téma, ale já ho chtěla otevřít, aby pomohlo dalším lidem.

M.A.Rek: Sousloví beznadějný mír zní stejně krutě jako ona.

Besinka: Já děkuji za čtení. Tato báseň je prožitá a je psaná pro jednoho kamaráda, který tuto nemoc má a hodně pro mě znamená.

Besinka: Děkuji moc.

Květka Š.: Bes...z invalidního vozíčku a jedním prstem ťukám do klávesnice ST a díky za ty verše...

Květka Š.: ..Jahody---mňam..st dám..

Besinka: Stolenheart:
Já rozumím a ráda za každou pomoc.

Besinka: Stolenheart:
To je vlastně duch celé sbírky. Chci jí věnovat kamarádovi, co je plně připoutaný na invalidní vozík.
Aby měl radost. To je cíl. Nohy ani plnou pohyblivost druhé ruky mu nevrátím. Tak alespoň básničky do vozíku položím. To je to málo, co mohu.