drsnosrstej kokršpaněl

Lilith: Tak tomuhle rozumím ;-)

drsnosrstej kokršpaněl: René Vulkán: zajímavý pokus... básnicky to zní dokonce líp než originál... ale smysl to dává úplně jinej, řekl bych, že není opačnej ... hlavně protože lží je skoro nekonečno a básnička o jedné lži není opakem básničce o pravdě

drsnosrstej kokršpaněl: divoženka1:
pokud není pravda jenom jedna, tak tato úvaha vyvrací existenci Boha, protože Bůh = pravda
...mně jako ateistovi takové úvahy samozřejmě nevadí...

básnička je o tom, jak je těžké se k takové pravdě dobrat, jak je těžké pro lidi ji vyslovovat, projevovat, co si doopravdy myslí - a vzájemně se dobírat k tomu, že "můj subjektivní pohled je ten, tvůj je ten - pojďme je dát dohromady a nedělejme si potichu za zády něco, co nevyslovíme, protože se bojíme konfrontace s názorem, že naše myšlení není správné" - a tak svět opravdu hodně funguje: jako schovávačka činů a názorů, které se bojíme dát najevo - i proto, že bychom možná zjistili, že úplná pravda není ta naše - že má v něčem pravdu i třeba ten, kdoho moc nemusíme... nebo, koho máme rádi, ale nechceme ho nějak zranit... a toho se (obojího), lidi, bojíme... a tím je to s tou pravdou pořád stejný

v tomto jsem rád za svojí ženu a její odvahu

Hazentla: divoženka1:
A každej je hlavně chytrej jak rádio, že?

divoženka1: René Vulkán: výborné pokračování

Co je to pravda
co je to lež
každý má tu svou
dokonalou
a nevyřčenou

René Vulkán: pokus o opak

noci leží
a se lží
je to teď jiný

dokončený
a vyslovený

divoženka1: Třeba je to tím ,že pravda není jenom jedna,ale je to hezká myšlenka

drsnosrstej kokršpaněl: René Vulkán: Psavec: Protos1182: Velký dík za návštěvu a věty :)

tipujícím též

René Vulkán: když já myl nádobí
říkala mi žena
"ty to myješ jakoby

nechci házet z mastnot tyčku"
a koupila myčku

Psavec: Já to nádobí alespoň utřel.

Protos1182: To nutí k zamyšlení... :)

drsnosrstej kokršpaněl: divoženka1: Tara: Paulmatthiole: Hazentla: Díky za zastavení a slova :)

A zároveň díky všem tipujícím, těší mne obojí: tipy i myšlenky (obojí je ideál).

Díky moc.

divoženka1: :-)

Tara: Chachá, rozesmáls mne, kokře... jsi opravdu vtipný básník, budiž ti nemytí čehokoliv krom krku odpuštěno...

Paulmatthiole: Že by za tu práci stálo
umyls dobře, nebo málo?
Drhni, lešti, přesto zvíš
že to správně netrefíš

A proto je lepší takticky a skromně poznamenat, že naše umění mýt nádobí je zcela nedostačující a v úctě se skláníme před těma heboučkýma rukama, které při každém mytí nádobí dokážou docílit neuvěřitelných výsledků.

Na nás potom zbude taková ta podružná práce, jako třeba zabývat se psaním básní :-)))

Hazentla: :)))
Ještě nikdy s žádnou anotací jsem tak nesouzněla...
___
Ale každej má ke čtení to, co si zaslouží.

M.A.Rek: Jakobyjsitambyl... Dobrý.

Tara: Františku, po ránu takový vodopád slov... velmi mne to pobavilo a utvrdilo v přesvědčení, že autor haiku se z tebe skutečně pravděpodobně nestane:-))

drsnosrstej kokršpaněl: Tara: když se nad tím tady výjimečně zamyslím, tak už jsem napsal leccos... od sonetů, rondelu, přes "zengovku" i "enigmanovku" (jednou byla moje báseň dokonce ohodnocena, že je v Hazently stylu, což mi nepřišlo spravedlivé, protože Hazentla, když napíše něco trochu méně lyricko-obrazově-abstraktního, a já naopak jdu s abstraktností a kontextovostí nad svůj průměr, tak se naše psaní začne docela dost podobat - a nestává se to až zas tak úplně výjimečně), přes humorné plesky, zamyšlené, s rýmem a rytmem naprosto prostým i s rytmem proměnlivým a rýmem komplikovanějším, milostné a romantické, suché, alkoholické, feťácké, přisprostlé, jindy zasněné, kratičké i ultradlouhé ...až po volný verš v ne zas tak malém procentu, jak by se ze současnosti na Libresu zdálo... prostě, řekl bych, že jsem pes velmi toulavý a sjíždím, co mne zrovna ťukne do čenichu - Hazentla mne vždycky překvapí tím, když řekne, že mám rozeznatelný styl - a dokáže to tím, že mne pokaždé pozná v soutěži (v psaní fungujeme jako dvě zcela nezávislé jednotky - já nikdy nevím, co zrovna skládá ona, ona zas neví, co píšu já, překvapíme se až zveřejněním na Libresu - skoro nikdy ji nevidím skládat báseň a ona skoro nikdy mne - a v soutěži tak vždycky hádáme, co kdo napsal), což jsem nikdy nepochopil, jak dokáže... sám na sobě žádný charakteristický rukopis nevidím... ale možná je to "provozní slepota"... co nikdy psát nebudu je přírodní lyrika, palindromy a haiku: u přírodní lyriky se bojím klišé - teoreticky bych se takhle měl bát i u milostné lyriky / romantických básní, ale tam se to dá obejít tím, že se to klišé propíchne vtipem: můžu si dovolit napsat "chci ti vyznat velkou lásku", když to následně zatluču třeba "i přes pleťovou tvojí masku" - zabitý klišé je odpuštěný klišé... a toho čerta já v sobě mám přirozeně, takže to pro mne není těžké - ale u přírodní lyriky to nejde: zvelebit pařez velkými slovy, a pak ho trochu zesměšnit, aby to nebyl takový kýč :)) - to nefunguje... a to je důvod, proč přírodní lyriku nesvedu dobře :) - a ti, kdo to dokážou mají můj obdiv... palindromy jsou zase trošku - no, za prvně se z nich vaří mozek a člověk si při jejich vymýšlení připadá tak trochu jako na záchodě, když to moc nejde... a taky tam leckdy (často) vznikají slova podobná chůdovému kořenu v Boubíně - taková ta slova, kterým musí autor vymýšlet význam, aby se mohlo zjistit, jestli jsou to vůbec slova nebo jen náhodné shluky písmenek, nápadně se podobající něčemu, co by mohlo mít v češtině s trochou benevolence nějaký význam - obdivuju to, tu práci nad tím, ale není to něco, co by mne lákalo... co se týče haiku, tak tam se mi, v mé nevoli je psát, scházejí čtyři faktory: 1) viz přírodní lyrika, 2) tak málo slov, proboha? neříkám, že nemám básně kratší než ocas francouzského buldočka, ale většinou jsou to humorné plky - vážně míněná báseň chce přece alespoň papír A4! :D, 3) ehm, vtip je zakázán? 8(, 4) někdy mi přijde, že přes body 1-3 někdo stvoří úžasnou, dokonalou myšlenko-přírodní metaforu z vybraných slov (splňujících 7 600 589 pravidlel), ale stejně to není haiku, protože se před poslední slabikou v druhém verši špatně podíval na kokršpaněla :D ... ba ne, je to prostě moc těžké

Ringo: Za elektronické označení se naprosto nemusíš omlouvat, já si tvůj komentář naopak přečetl se zájmem. Poněkud jiné by to možná bylo, kdybys mě označil za hovado a debila, v tomto případě bych svoje určité ošívání se nemohl zcela vyloučit. ;-)