Je z dřívejší doby, vlastně již neaktuální. Báseň měla název MYSLEL JSEM SI a hodila se k úpravě na sonet.

Ělement života pro ženu je láska. V něm se cítí jako pstruh v bystřině.

volnosti....

.....

než...

Báseň je ze starší sbírky

Napsal jsem před třemi dny tuto báseň a poslal ji Jiřímu Žáčkovi. Jeho básně se mi líbí víc, než mé vlastní, ačkoliv nemám nouzi o polibky Múzy. Někdy mne oblízne i třikrát za den. Ale publikovat na libresu mohu jen jednu denně. Jiří mi poslal email s tímto zněním : "Pane. . .atd. (jméno neprozradím, jsem jinak Maren ) díky za milý email. S múzami buďte vytrvalý, jsou to ženy, nakonec dají všem ! Srdečně zdraví Jiří žáček. " Tak ! Múzy jsou děvky a dají všem. Veršotepci, neztrácejte naději ! Odepsal ještě ten den, co obdržel moji báseň. Tady je :

https://www.youtube.com/watch?v=n27EKRoRlxs&list=PL0nzCN1MKt L80fE2RmWl-tohHftd4pfLS&feature=mh_lolz

Jednoho rána cestou do školy ...

.... pro Krista ...

smutněníkraso

tajemné prozření...

...pro básníky se zlatýma očima nevhodná

Napsáno dne 151110

Ač nejsem a nikdy nehodlám být komunistou, přesto si dovolím bujaře povyskočit a zamávat čepicí volajíc do světa šírého: "Hej, občané, vzdejme tomu čest, čemu také jest!"

a pak i tu bouři

.. byla nuda