mám svůj ráj, louku a klid koní... zažívám tam respekt, úctu a krásu noblesy....

se sbírky stará má

se sbírky sedlácké

odpovědí snad se dočká,ještě počká

...

Ve dvě v noci na zahradě s kocourem pod hvězdama když v houští zavolá tskně bažant to mě napadají takovéhle básně o nekonečnu....

Starší ze šuplete

...

No jo já vím zase ty moje citový výlevy

ze sbírky láskoviny

O metách a vizích. Jen tak.

ze sbírky Slunečno

Všem spolupoutníkům po cestách poesie přeji mnoho štěstí v novém roce. Básník potřebuje k životu zdraví, lásku a fantazii. A Múzu. Ale to je holka toulavá a polibek od ní je dar. Tak Vám všem přeji růžové tváře od jejích polibků.

To ta zima...

ze sb. Osa

Paulina Karolína Iris, vévodkyně z Arenbergu a Aerschotu (1774 - 1810), byla manželkou Josefa druhého ze Schwarzenbergu, prvního knížete hlubocké větve rodu. Zahynula při požáru na plese, konaném v Paříži na oslavu svatby Napoleona Bonaparta s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou.

Roku 1349 povolil císař Karel čtvrtý bratům Joštovi, Petrovi, Janovi a Oldřichovi z Rožmberka postavit hrad na kopci zvaném Dívčí Kámen. Hrad prokazatelně stál v roce 1383, ale je pravděpodobné, že již mnohem dříve. Kromě toho, že na něm byl krátce vězněn král Václav čtvrtý a toho, že se jej marně pokoušel dobýt Jan Žižka z Trocnova s velkým vojskem husitů, nestalo se na hradě nic příliš významného. Mě zaujal příběh Petra z Rožmberka.(11. 7. 1462 – 9. 10. 1523), který nechal naposledy hrad přestavět. Byl významným šlechticem ve službách krále a měl dobré postavení, vzdělání a v žádném případě nebyl slabé povahy. Přesto po náhlé smrti své milované manželky Elišky z Kravař a dcery Barbory roku 1519, ztratil rozum. Byla to podivná věc. Zemřely jednoho roku, snad i jednoho dne a v jeden moment. Jsou to jen mé domněnky, ale..

***

Silně nenávistné, zaujaté a tendenční. Prostě celej já. Ale Trump je můj člověk.