***

Vzpomínka na mé praprarodiče, kterým jejich rodiny nedovolili se vzít a přinutili je vzít si někoho jiného. Z jejich mladé, přetržené lásky, se narodil můj děda Štěpán. Když oba po mnoha desetiletích ovdověli, přešel můj pokrevní prabědeček Eduard Dunaj z Heršpic za mou prababičkou Annou Voříškovou - Jelínkovou z Hodějic říct, že ji stále miluje ...

Řeka mně vždy přitahovala i odrazovala svou hloubkou, chladem a stálostí. Uvědomoval jsem si, že ta voda je vlastně velice stará. Daleko starší než kdokoli, kdo v ní smočil svou dlaň. Řeka pamatuje pády stovek Králů smrků, kteří se dožili stovek let. Zažila dobu kamennou, bronzovou i železnou. Starší než lidstvo. Také mnohem vytrvalejší a trpělivější. Ona pamatuje pády stovek lidských vládců. Lidé se kolem ní rodili i umírali. Budovali a ničili. Viděla celé národy putující kolem jejích břehů. Viděla jejich první vítězství i konečné prohry. Sama se nezměnila. Řeka a její voda je stejná. Je jen otázkou času, kdy lidé zmizí. Voda si na to počká. Má totiž něco, co my lidé nemáme. Má čas. Do té doby bude k večeru, s lehounkým větrem, znít její hlas, jenž slyší jen vyvolení. Když přijde večer slýchávám od vody tichý hlas, který mi vypráví prastaré příběhy.

Záslužná práce.

vázané:-)

vzpomínkovým sněním

Od chvíle, kdy se lidé začali řídit podle Slunce, uplynulo nesčetně let. Lidé si všímali, kdy a kde Slunce vychází a zapadá, kam dopadají jeho paprsky a vše si po svém zaznamenávali, mnohdy vztyčenými kameny. Z toho potom odvodili časy setby, sklizně, hrozby blížící se zimy i vítaný příchod jara. Slunovrat byl důvodem oslav a buben je snad nejstarším hudebním nástrojem

Před rokem jsem si na facebooku přečetla Sonet s vážnou prosbou, báseň pana Miloně Čepelky. Měla jsem tu drzost a napsala jakousi "odpověď".. http://www.divokevino.cz/1405/cepelka.php

Mix rýmixů s kredity, třebíčskými reáliemi a momentálním pohodcem

když se vzpomíná...

Za lstivé lezení zmíněnému do výše zmíněné zeleniny se pravému mistru zmíněného žánru předem omluvuji. Mordyjé...

pro Ruth Hálovou