s úsměvem

(z mých komentářů)

Všem spolupoutníkům po cestách poesie přeji mnoho štěstí v novém roce. Básník potřebuje k životu zdraví, lásku a fantazii. A Múzu. Ale to je holka toulavá a polibek od ní je dar. Tak Vám všem přeji růžové tváře od jejích polibků.

To ta zima...

Omlouvám se za chybku s četou.

Král Karel čtvrtý byl jako sedmiletý oženěn se stejně starou Blankou z Valois roku 1323. Děti nějaký čas trávily spolu, ale posléze byly odloučeny. Po dlouhých jedenácti letech se mají znovu setkat. V Praze. Karel se vrátil z Itálie, kde bojoval na přání svého otce. Blanka odjíždí z Paříže, kde žila od malička a jede do, jí zcela neznámých, Čech. Bylo to politické manželství. Bylo však prý velice šťastné.

ze sb. Osa

V časech Velkomoravské říše bylo území nynějších Čech prakticky územím nikoho. Byli zde samozřejmě lidé. Ale nebyl to stát. Drobné knížecí rody podléhaly tu franskému, tu moravskému vlivu. Nejinak tomu bylo i s vírou. Na Moravě to bylo jasné. Věrozvěstové Cyril s Metodějem kázali tu jedině správnou víru. Tu papežovu. Tedy římskou. V Čechách, naproti tomu, kázali němečtí kněží. A kázali po svém. Nebyl pro ně problém, vzít meč a bojovat po boku kohokoliv proti komukoliv. Jejich víra byla vlažná a prostý lid ji bral jen na lehkou váhu. Dovolil jsem si vyslat moravského biskupa Wichinga na pár dní na misi do Čech. Byl velice snaživým a je známo, že byl na misích ve Slezsku a jinde. Neměl rád Metoděje a ten se jej proto pokoušel různými způsoby zbavit. Je klidně možné, že byl i tady v Čechách. Jeho pocity z té návštěvy jsem si dovolil vyjádřit v tomto smyšleném dopise papeži.

...

ufff

........

drobnůstka, co mi přišla na mysl na Wc v Albertu

Ráno jsem si byla zaplavat jen já a kousek dál bílá labuť

Paulina Karolína Iris, vévodkyně z Arenbergu a Aerschotu (1774 - 1810), byla manželkou Josefa druhého ze Schwarzenbergu, prvního knížete hlubocké větve rodu. Zahynula při požáru na plese, konaném v Paříži na oslavu svatby Napoleona Bonaparta s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou.