s.e.n

Ten první je vzácný host,
nemusí být ho však moc-
chcem podzim ještě užívat
a trochu se i vyhřívat,
alespoň přes poledne.

A to je - jak má být.
Dívej se, obdivuj, ale s láskou a touhou neplýtvej.
Měj ji pro domov.

No, to je tedy vážně vážná věc-je to na nás,nakonec?
Tabule Rasa, že by?
Nebo jen voda a holé chleby?

No,to je smyslně a tajemně sděleno.

Vtip se v tobě neumlčí
je to věru velmi dobře
čtenáři že smíchem řičí
v této chmurné, chladné době.
Potěšíš, pošimráš, smích nám podáš-
veselý, žádoucí, vtipálku náš.

Raffaeli, jsi žádaný,
važ si toho.

Kdo tuhle krásnou báseň napsal,
ten to ví určitě.

Snad pro tuto noc,
však vstane s rozedněním
přečká den
a další noc zřejmě jí bude osudem.
Však báseň je výmluvná-asi se mýlím.....já,
když je to vůle tvá-ať se tak stane, mlčím,
aŤ láska plane vám!

V tom ústraní
verše odtajníš
tím zlatem slova zazáří
a v tichém rozjímání
mlčení pochopíš,
porozumíš,
ženě i životu.

Tím dlouhým vyznáním jistě potěšíš. I když to bude ozvěna tvého muže,
který tě miluje nade vše.
Jste nádherná ukázka štěstí-je to znát při setkání,a mám to nyní před očima a slyším i tu kytaru.

Moc hezký je pozdrav do světů neznámých- kde máme duše vzácné-ztracené se nám ze světa.

Vyznání jsou hřejivé
a tohle navíc duhou barevné.
Přinese jistě potěšení z láskyplného povídání.

Velmi dobré, vlastenecké jakoby.

Je to pohádka co špatně dopadla.
Ale když mu to nrvadí? Nač ho litovat.

Jen si dej -
vínka skleničku,
ať máš dobrou náladičku.
Mrazík byl a vinař se zaradoval-
na ledové mu víno vyšperkoval.
Ráda bych ho okusila-je prý hvězda mezi víny

Nevím, nějak jsem se pak nebála.
Jen první moment toho názvu..

Ta nejen zaujala- za ten námět,
ale i pobavila-figurinou.

Moc hezké a tklivé vzpomínání
Řeknem si, mohlo to být jiné,kdybych to,či ono tehdy...
ale nebylo-bylo by to stejné jak se zobrazilo dále.

Jemná, nadýchaná.

čajový obřad ve verších.