Dota Slunská

Ježkovy zraky. To se nevidí.

Hezká procházka básníkovou duší...no jo, myš není křeček...jako třeba kakadu není kukačka...ale jo, my lidi jsme v podstatě divný...:))
Ta emoce, jež se počítá, tam je.

Tak tahle je úžasná. Jak jen to básníka napadá...wow.
Tu si s dovolením vložím do záložek.

S.O.S. svému vnitřnímu spasiteli...

Květuško, ty umíš přenést v čase. Nebo i do pohádky. Díky.

Uf...to je drsný. Ale i tak to lidi řešej.

Nési ty z Moravy? Pobavilo. Díky.

Hlavně, v tunelu není vidět nic moc kolem (i když se rožne)... Ale kdo chvátá to cíle, radši to střihne tunelem, než si dát práci obcházet a zažít u toho spoustu dalších věcí, který s sebou okolní svět přináší.

Pokus o nápravu je vždy cenný. A poučení k nezaplacení.

René Vulkán: Radegast: M.A.Rek: Lilith: j.m.:

Děkuji všem za zanechaná slova. Udělali jste mi radost, že jste se tu zastavili.

Ty umíš hory přenášet. :)

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Ale kam člověk vstoupí, je jen na něm.

To je skutečná záhada.

Hladí duši. Rytmus ladí. Jen ji zazpívat…

Krásně provnímanej svět.

Aaaaach…

Tuze pěkná!

Pobavilo i rozesmálo. Děkuju.

Podzim zkrátka je prudce a nevyčerpatelně inspirativní.

Děkuji, pánové.