Levandule» registrace: 02.12.2011 » 58, žena, Praha
» vzkaz
» děl: 140 |
Komentáře uživatele :
01.06.2013 - 11:28
Souhlasím s Mourkem. Jsem Tvoje zrcadlo, a říkám, že v mém kraji, jsi jen TY, před kým mé oči tají, mé touhy zrají a mé dlaně se "mají"... ó jééé, to zas mé vnitřní oko vidí, a za svůj pohled se často stydí :-D Jsi prostě nejlepšíííííí :-)) A krásnej! Životem melírované vlasy, obličej se šibalskýma očima a moudrostí na rtech, jo, a máš hezký zadek :-D Pokud Ti to nestačí k dostatečnému sebevědomí, budu pokračovat, ale raději ne už tady :-) :-) :-)
|
11.05.2013 - 19:08
Slibuju, že já budu chodit pro radu pořád, jsi totiž můj harddisk s pamětí a moudrostí, a máš taky velké srdce... čím to, že jej tak často nacházím na dlani? ;-) :-***
|
06.05.2013 - 21:46
Zamlklým citům bez jména
mám chuť vtisknout naději Však jen boha to jest doména, dát zázrak těm, co nechtějí již čekat v koutku slzy... |
25.04.2013 - 22:51
Silná báseň, těžké téma...
|
12.04.2013 - 23:19
Krásná báseň :-)
|
12.04.2013 - 22:53
... vsadili
bílá svědomí... čím to, že většině nevoní... (trošku z jiného soudku, já vim :-D) |
12.04.2013 - 22:52
Vynikající, podepisuji!
|
12.04.2013 - 22:49
Na to, že píšeš hlavně letně... jaro vítám s Tebou jako ztracené dítě :-)
|
12.04.2013 - 22:47
Slávi, Ty nemusíš psát báseň slovy... protože TY JSI BÁSEŇ :-)
|
12.04.2013 - 21:52
Zrcadlo skřípe zuby,
proč Tobě mám krásu dát? Slova, co vypouštíš z huby, jsou jedem i pro nerez drát Tak dál své povislé svědomí léčí si genem jediným, nůž zla občas zalomí do dobra a lásky nevinným Kartářka vzteky rozmetá na tisíc střepů zrcadlo, jak ledová královna stá věří v chladné kyvadlo svých svršků a spodků herectví... ...každá hra má i svou derniéru... |
11.04.2013 - 22:40
Co k nám taháš cizí baby?
Netušila jsem, že i oči jsou pro Tebe vnady? :-DDD |
08.04.2013 - 22:38
Mnoho slov potřebuji v dešti bolesti,
když šťastná jsem, ztrácím je kdesi venku u cesty, kde plní se sen :-) |
07.04.2013 - 11:46
G.P.: tak tohle mě fakt pobavilo :-) Originální vysvětlení životní krize či bolesti... :-)
|
07.04.2013 - 11:40
Miláčku, ač je to neuvěřitelné, tak je to takhle schválně, jsem si vědoma tohoto rozporu. Na vysvětlenou:
řezy = zpřísněné hranice synovi zašívá bolest = tyto hranice paradoxně pomáhají mě, a časem i jemu k řešení vnitřní bolesti... plastický chirug = jsem já/matka A netahej sem moje četné překlepy v mluvení, tohle je psané slovo, a za tím si stojím na 100%, to totiž píše má duše... :-) Jo, a ty stehy používám zásadně na Tvé díry v džínách! :-) |
01.04.2013 - 01:40
Škoda překlepu a jednoduchých rýmů, uvnitř však moudrost nalézám, díky :-)
|
01.04.2013 - 01:37
Třetiny nemohou odporovat jedna druhé, jinak by to nebyly třetiny, ale tři samostatné celky. Třetiny jsou dílky jednoho celku, jen jsi zřejmě zvolila špatný úhel pohledu, že to nevidíš. Zkus si stoupnout na stůl, změní Ti to úhel pohledu a třeba ty třetiny seshora uvidíš v celku :-)
|
01.04.2013 - 01:33
Zvláštní... že v moři někdo vidí opak než druzí :-)
|
01.04.2013 - 01:21
Bavím se Tvými dílky a komenty u nich. Vkládám je do modré krabice od bot pro časy slunce a slz a našeho setkání... Krabice je tajná a neviditelná... ukrytá v knížečce v polici nad hlavou postele... Z podkůže čtu emoce a pocity tichých pírek labutích... Jakoby život do nich někdo vdých... :-*
|
01.04.2013 - 01:09
Pohádky předávají moudrost,
někdy hojí rány, dávají slzy i radost, aniž byly zvány přichází po celý život k nám... :-) |
01.04.2013 - 01:05
Dlaň němá výkřikem,
nárt bolí útěkem ze sebe sama do básní - čti, mysli... a zhasni, sni |


