Levandule

Jsem tu v tento čas... právě pro to... abych objímala :-) I Tobě posílám levandulovou náruč :-*

Jsi tím, kdo nahou mě tu nechal,
jsi tím, koho celý život hledám,
jsi tím, kdo miloval a smíchel lechtal,
jsi tím, koho si vzít nedám :-)

Nikdy neříkej nikdy,
protože v něm naděje bydlí,
a tam, kde jen stopa vězí,
hvězda naděje sídlí... jdi a věř...

Tanec je osvobozující... zvláště mezi svátky...

Odkapávám... jaksi s Tebou...
Hvězdy z očí se tajně derou...
Kdyby smutek ušpinil Ti šat,
dej mu láskou šach, i mat

Odvykám si... soudit...
Učím se spíš... modlit...
Ne, nejsem loutka scény,
jen vážím si ... své ceny.

Pokud je skutečná... přeji zadní stranu reklamy, kde se krčí skutečná láska... Pokud je to jen stín stínu... přeji... totéž...

:-***

Tvá báseň je nadčasová, nekomerční, úžasná, uvolňující, duchovní, pozitivní, hladící, uklidňující, a vůbec... píšeš prostě úžasně ... a já se moc omlouvám za své drobky času, kdy k Tobě zavítám... přesto Tě mám mezi oblíbenými... s resty, kolik jsem toho nestihla přečíst... Mám Tě fakt ráda :-*

Život je nit v jednom kruhu,
konce v ní těžko nacházíš,
začátky snad v jednom druhu,
v lásce... je vždy provázíš :-)

Labutěnko, moc ráda bych si s Tebou zahřívala ruce o svařák ve vánoční Praze - přijedeš? Mám Tě ráda :-*

Tvoje písničky jsou všechny super :-) Jen bych je zase někdy ráda slyšela naživo ;-)

Zažila jsem... vždycky to bolí... Posílám duhu do šedivých rán...

Ubíjející dny... snažím se usmívat proti dešti :-)

Nález při úklidu stolu... Není současná, ale každá matka to zná - v polospánku starosti o děti...

Jako dítě jsem měla své koleje a na nich vláček... A taky velkou červenou lokomotivu, která sama jezdila a měnila směr (na baterky).

Dnes je mám často vybité (ty baterky)... A přesto koleje jsou fajn, protože jsou dvě... a i když jsou někdy příliš stejné a možná nudné, nebo spíš stereotypní... jsou silné... protože ve dvou se to lépe táhne (ale někdy to nemusíme ocenit pro svou únavu nebo počasí)... Prostě vláček je fajn, protože v každém vagónu jsou jiné barvy a jiný svět... a můžeme nastupovat, vystupovat... být tam sami nebo ve společnosti... spát nebo si povídat.

Vláček je fajn, i když má odřený lak...
a občas mění směr... jen tak...

anebo z lásky... pro ten vagon na konci... nebo pro světlo v tunelu

Sio, Tys jednička s koulí i se slovem,
dokonce ve zdraví moudrostí ozdoben
***brzy budeš žít***
:-)))

Jooo, v tom obchoďáku jsem Tě potkala,
někde na bowlingu, tuším?
Z mé duše jsi slůvka utkala,
někdy o bolesti, někdy jim sluším...?

Tak cesty se zkřížily v přívěšku řetízku,
zlatnictví?ne pane... to jenom souznění,
v osudu Tvém i mém na tomhle remízku
se mnoho škrtů a obratů nezmění...

Trny bez trnovníku těžko obstará si,
žena, zvyklá na lásku a dotyk krásy,
sladidlem tolerance muži hrany hladí,
s jakýmkoliv počtem růží vítá mládí,
které v očích přichází, když muž na ni myslí,
tak má i stará duše, vrásky těla... věčný kyslík :-)

****************************************

Pro lepší kontakt píšu... mobilní báseň,
strč si ji do kapsy, až zavrní, prsty k ní nažeň,
až zavolá SOS nebo jen úsměv...
není jen slovo, vždy lásky záchvěv...
v každém tónu pro Tebe zní...
bez lásky ženy nemá muž žní... ;-)

Provokuji tichem,
nesoudím z voleje,
ohluším smíchem,
když duch doleje
...vzájemnosti...