zelená víla

jojo, tak to znám, má psí dáma je už velká a tohle se jí nestává, ale tento pohled umí použít při jiných příležitostech :-) zlobím se , ale velmi ráda odpouštím... krásně napsáno...

působí na mě andělsky, někde jsem četla, že ti co nás navždy opustí, neodchází, jsou ve stejném vlaku, jen v jiném vagóně a ochraňují nás... ale nevím, zda přesně chápu, co jsi tím chtěl říci...

četla jsem jedním dechem, sílu slov i myšlenek, krásná...

hází opravdu husí kůži , ale krásy...

štěstí že ji měl...

rádoby vodáci...v Polsku je blaze, tam jsi na vodě i sám, doporučuji...

:-) nu ještě je taky seník, no nééé? :-)))

hřešit je lidské v určitých normách, klamat, nu to už pak je o našem svědomí...

atmosféra plná nostalgie a vzpomínek... někdy příjemná , někdy zraňující...

:-) krásně píšeš i fotíš...

a já čekala laskavou ódu na mazlení :-))) a ono toto, až mi zaskočilo smíchem ... jen toho biskupa si odpustím :-)

jako řidič se připojuju, a jak se někdy říká mládí vpřed, tu bych šlápla na brzdu... a to řídím a jezdím ráda, jen někdy je to o život...

nabíjíš... čímkoli, próza či báseň, máš jedinečnost a to je úžasný...

noční obloha je potutelně kouzelná, vlní se a ohýbá, přání se přejí při padání hvězd, ticho má úplně jiný charakter a oheň praská... dimenze krásna

upravuj, opravuj... ale na urnu?? na tu nemysli, i když jsi mě k těmto myšlenkám vtáhl , ale jen tak na nitku...

ty jsi pohádková...

a my pod nimi žijeme svůj sen...

kde má vášeň hranice?? zvláštní, k pozastavení a to je dobře...

je to tak úžasně originální a věnované až mě to tak hezky polechtalo...

vau... super...