zelená víla

vidí krásné věci...

melancholická, protkaná krásou slov...

krásně jemná atmosféra...

joooo.. odemykání vět i citů...

umíš ve svých básních velké věci říci.. a to mě fascinuje...

když pocity umlknou je ticho...

jsem pozitivní člověk, jo rozčílit i mračit se umím skvěle.. ale tohle:
Naordinovala bych nám
místo (promiňte)
hromady sraček,
v kterých se často
a jistě i zbytečně
patláme
Velký kopec štěstí
i dostatek našich
oblíbených „hraček“

bych občas tesala do čel... :-)
Někdy se prostě vrtíme ve sračkách a úplně zbytečných, nevidíme to víc..když sakra život , a ta možnost je to jediný co máme... !!! Jenže tohle nikomu moc nevoní.. že..

Super!!!


a to netvrdím, že se neumím rouhat :)

a když horor je pravdou?? sakra, jsem někdy moc vážná či závažná, ale to nic proti tomu, že je čas začít věřit.. já se jen prostě neumím určitým věcem chechtat... a přitom jsem v zásadě veselej člověk..

víš že jsi mě naprosto dostala... uměním, citem, veršem, přemýšlením.... joo, jsem laik, umím jen někdy psát myšlenky bez propasti jakéhokoli umění psaní čehokoli.. ale tohle je , tohle je pro mě mocné...

krása slov, umění, prožitků... sakra ... sakra... super!

básně co se mi vryjí do sebe prostě mám ráda... a v tom cítím, vím...

znám ten pocit... mám ráda básně, co mi připomínají nebo vedou... životní

žasnu... jen bez té oprátky..

jemná báseň a s anotací fakt souhlasím...

:-) člověče , kde ty bereš inspiraci :-)))

kouzelný prstoklad barevnosti...

někdy syrovost je milá... někdy syrovost bolí, tohle je ta první verze, s tvým talentem..

úžasný... i ten koment Hazently.. když dva cítí totéž...

snad odpuštěním...

dokonalé ráno... kdy se budíš otisky bezpečí...