zelená víla

blízkost, popsaná miniaturami krásných slov...

v takovýchto chvílích nevadí vůbec nic :-)

líbí se mi hra na setkání...

dobrá syrovost..

úžasný!!

teplo i když venku mrzne ... vau :-)

super, ale na sněhuláky je ještě čas :-)))

souhlasím s vámi, nelze se zavděčit všem a osobně lidi, kterým v jakékoli situaci létají z jakési části těla srdíčka nemusím... za zády se z nich stane kudla v zádech... ale přímost se koupit nedá, samozřejmě řečená formou, která neubližuje ... která má názor a postoj...

hmm, jak pravdivé...

objektivní realita, je kolem nás, jen ji každý z nás subjektivně vnímáme a tvoříme...
Když se zeptáš pěti lidí, kteří byli ve stejnou chvíli na stejném místě společně, vyslechneš si pět různých příběhů ...

když pošleš takhle milou, jistě se usměje :-)

tyto okamžiky asi zná každý z nás, ale ty jsi to krásně, jemně napsala...

být sám je příjemné, s osamocením třeba bojovat...

to je tedy pohodička... :-)

ne, ne múza se tě drží...

ta ale voní... vanilkově, nejenom...

teplo lidských dlaní...

vznešená všednost člověka... nádherný

vzpomínky, co těší i netěší... ale jak moc utváří nás samé...

krásně napsáno, půvabná atmosféra...