Podzimní nálada

.

Do ticha vod se snáší vetchý list
truchlivou mlhou je slyšet větru svist
Jen hejno kačen, kačen divokých
v hlubinách marně loví letní smích
Pecen Petřína je v sousta rozdroben,
jak na něm hlodá zasmušilý den
I hrad se propadá do osiřelých vln
jak tělo velrybí sedrané od harpun
Jsou mošnou žebráka předzimní, křehké dny,
však nápěv městských zdí je v nich zvláště dojemný
Jakoby rozhoupaly nejjemněší zvon,
své zraky slzící utřely do záclon,
nad střechy pozdvihly své elegické paže
a potom odjely jak dávné ekvipáže,
v nichž krásky odkvetlé, zestárlí šviháci
v životě poslední zpívali kasaci
Zůstal stesk barokních, starých soch
jesení zakletých bizarních do mátoh

.