zelená víla

člověk může navždy zůstat svobodný a milovat... ale nemám ráda výsměch, v žádné situaci...

krásně napsáno, tím uvnitř, rozumět, cítit, pohladit... otevřít okno a křičet...

:-) to jsou ty nemoci...

dětství , krásný téma... ale kdy, když ne teď... :-)

napořád plamínek...

děsná zkušenost... pak člověk ví co je opravdový strach...

zima zima zima...a její kouzla... a sníh, jen malinko, romanticky, hezky... stříbřitě...

jestli kreslíš jako píšeš...hmmm... jo a díky, začnu se dívat na to, co kdo má kolem sebe...

tak tu si ještě několikrát musím dát... a jestli mi napadne něco, co říct, tak to napíšu... vzala jsi mi slova...

:-)

hmmm.. jsem unesena...

letošní sklizeň se opravdu podařila :-)

opravdu trefné...

od nuly se začíná...

jééé.. těším se na jaro, až zima ulehne ke spánku...

kdyby nebylo smutku nebylo by úsměvů...

úžasný... tak jsem se pěkně vrátila o nějaký ty roky blíž...

tak to jsem se upřimně zasmála... a drbala při tom svého nedemoličního králíka :-)))

tak ta je voňavá...
jen to mýdlo s jelenem mi nikdy moc nevonělo :-))

... i když někdy láká se podívat hoře zblízka... :-)
a to se říká, že démony si v sobě tvoříme sami... člověče, když lidský jsi...