René Vulkán» registrace: 01.12.2011 » 61, muž, Brno
» vzkaz
» děl: 1617 |
Komentáře uživatele :
23.05.2016 - 14:39
hmmmm
|
23.05.2016 - 14:38
Tip pro útěchu
|
23.05.2016 - 14:37
zase poučen a potěšen
budu muset do Krumlova |
23.05.2016 - 14:36
pod starou lípou je neděle
natažená jak celý den a odpočívá ... paráda |
23.05.2016 - 14:35
tak přestaň brečet
a zhasni. ... jako světlo nebo umří? |
23.05.2016 - 14:34
já mám švagra
ten je šlechtic a prej má modrou krev |
17.05.2016 - 18:07
ten nadpis, to se tě týká?
|
17.05.2016 - 18:05
ale, snad ne na ......gii
|
17.05.2016 - 18:01
a v druhém kulovnici
Až před tím magorem uskakujou všici bezva rým |
17.05.2016 - 17:57
Chraňme se
tam v lese černých hub Vždyť zelenavá houba upřimně nás vítá Muchomůrka hlízovitá |
17.05.2016 - 17:54
souhlas s TetouKazi
já žiju v Brně až mě mrazí na mé líci tolik času pryč a furt nejsu v Budějicích |
17.05.2016 - 17:50
hraješ si povedeně denně
|
17.05.2016 - 17:43
Ehje ašer ehje (אהיה אשר אהיה) - JHVH - Jsem Který Jsem
ale LÁHVE nepřeložím |
12.05.2016 - 19:02
Cinkám lžičkou o hřbitovní plot
vyškrabávám do zdi jamku chci hrát kuličky vertikálně právě mi došlo: ocelovou kuličkou na magnetické zdi by to šlo |
12.05.2016 - 18:54
v románské basilice v Paray le Monial mají od kolen proklečené kameny podlahy
|
12.05.2016 - 18:49
chválím
|
12.05.2016 - 18:43
hezké příměry
|
12.05.2016 - 18:41
únava
dá se zahnat dobytím nabíječ je pervitin :-) |
11.05.2016 - 22:19
tato pasáž mě oslovila:
Jak podivně klidný a tichý je ten čas, kdy stmívá se, krokem lenivým den odchází a podvečer nachové duchny mezi pahorky rozestýlá... Jen vánek, ten šibal, co ukryl se do mlází, poťouchle sukýnky splétá lesním vílám. Jak podivně klidný a tichý je ten čas, kdy slunce zvičinskému pecnu kůrku okusuje a měsíc váhavě na nebes hladinu vyplouvá... Jen u zdi hřbitovní prastará moudrá tůje v té chvíli zázračné s básníky rozmlouvá. Jak podivně klidný a tichý je ten čas, kdy první hvězda nesměle oči otevírá a obzor červánkům šedadý závoj navléká... Jen věží kostelní mihnou se křídla netopýra a sýčka houkání zaznívá zdaleka. Jak podivně klidný a tichý je ten čas, kdy krajem pohádek stín tajemný se plouží, a ozvěny dávných balad děsí tě málem k smrti... Jen duše zmámená zmítá se v tiché bouři. Nastal čas touhy, smíření... A rozplynutí... PS řekla sis o dlouhej komentář máš ho :-) PPS mám radost, že se chytla a zase chytla :-) |
11.05.2016 - 22:16
krizekkk: já su jedna velká mezera:
ve vzdělání ve výchově v zubech v kvalitě básní kam se podíváš |


